Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dějepisář na liberecké radnici má v hlavě chartisty i zmrzlé bezdomovce

  11:30aktualizováno  11:30
Psal do novin, mluvil za zoo a učil česky cizince z exotických zemí. Teď dělá vystudovaný pedagog Ivan Langr náměstka libereckého primátora. Na pomyslném rozvrhu hodin má zimní stan pro bezdomovce, větší úctu města k obětem komunistických represí nebo přesvědčování důchodců, aby se nebáli chránit děti u škol.

Náměstek primátora Liberce Ivan Langr pro udržení kondice čtyřikrát až pětkrát týdně běhá. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Na pedagogické fakultě vystudoval češtinu a dějepis, což při své práci nezapře. Nedávno vyzval lidi z Liberce, kteří bezmála před čtyřiceti lety podepsali Chartu 77, aby se mu ozvali a pomohli vyplnit bílá místa v historii města.

Jak jste u nich uspěl?
Ohlas mě překvapil. Přihlásilo se už pět signatářů Charty 77 a dva příbuzní chartistů, kteří již nejsou naživu. Společně s knihovnou Libri prohibiti a studiem materiálů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných jsem už zmapoval většinu libereckých signatářů a možná dokonce všechny. Jejich počet se pohybuje kolem dvaceti, ale přesné číslo asi nikdy nezjistíme. Dokumentace totiž není úplná.

Příběhy lidí, jimž po podpisu Charty 77 komunistický režim často zkazil životy, nebudou pro leckoho příjemné. Nebojíte se nevraživosti těch, co totalitu reprezentovali, nebo jejich příbuzných?
Ne. Považuji se stále za historika a odhalování pravdy o minulosti k práci historika patří. I když může být pro mnoho lidi nepříjemná. Liberečtí signatáři Charty 77 byli velmi aktivní, což mnoho lidí patrně vůbec neví. Někteří skončili ve vězení, jiní se veřejně brali za práva členů skupiny Plastic People a jiných uvězněných kolegů.

Liberec býval před druhou světovou válkou německým městem. Po ní tady stálo jedno z největších středisek, kde Československo shromažďovalo sudetské Němce před odsunem. Málokdo ví, kde se tento sběrný tábor nacházel. Stejně tak zapomenuta zůstala mučírna nacistické tajné policie - Gestapa. Není škoda, že tak důležitá místa v dějinách Liberce nic nepřipomíná?
Německou historii města chceme turistům ukazovat mnohem víc než nyní. Již nejméně dvakrát jsem letos veřejně řekl - z toho jednou velvyslanci Spolkové republiky Německo - že v Liberci necítím v českoněmeckých vztazích žádnou velkou historickou zátěž. Nechceme se ale zaměřovat pouze na německou historii města. Pro začátek připomeneme letos v listopadu liberecké signatáře Charty 77 pamětní tabulkou na tramvajové zastávce Rybníček. Příští rok se chci věnovat libereckým obětem represí z padesátých let minulého století.

Vraťme se ale k Německu. Může odtamtud jezdit do Liberce víc turistů než teď?
Německo a také Polsko představují pro Liberec díky jeho poloze hlavní turistické partnery. Ptáte-li se na Němce, pak jedni přijíždějí do Liberce jako do města, kde žili buď oni sami nebo jejich předci. Druzí jsou běžní turisté. Je samozřejmé, že čím víc z německé historie města jim nabídneme, tím víc jich k nám přicestuje. Německá historie města ale může lákat také české turisty a Poláky, kteří mají do Liberce blízko. Cestovnímu ruchu pomáhá, pokud se město objevuje v televizi nebo v kinech. Proto bychom se rádi představili Liberec jako město s mnoha lokalitami, vhodnými pro filmaře, a lákali je sem víc než dosud.

Na jeden z papírových archů ve své kanceláři jste napsal - Stan pro bezdomovce. Co to znamená?
V Liberce žije asi sto sedmdesát lidí bez přístřeší. Azylový dům Speramus a ubytovna Naděje pro ně nestačí zejména při krutých zimách. Pokud tedy přijdou mrazy třeba pod mínus deset stupňů chtěli bychom pro lidi bez přístřeší během příští zimy postavit vyhřívaný stan s podlážkou a s provizorními lůžky, kde by mohli přečkat noc. Ráno dostanou čaj a rohlík, večer čaj, polévku a rohlík. Se stanem počítáme na prázdném pozemku po bývalé Textilaně, s jeho majiteli už jednáme. Přes den by bezdomovci stan opustili a na noc by se zase vrátili. Předpokládáme, že s péčí o bezdomovce nám pomohou poskytovatelé sociálních služeb a dobrovolníci.

Na dobrovolníky jste se obrátili i kvůli bezpečnosti u základních a mateřských škol. Od prvního září tam měli proškolení senioři dohlížet na přechody pro chodce a chránit děti před auty. Hlásí se vám?
Zatím jich je málo. Někteří se asi oprávněně bojí odpovědnosti za to, kdyby se dětem na přechodu něco stalo. Vyzveme je ale znovu, Za jejich práci jim tentokrát nabídneme drobnou odměnu, což se osvědčilo například v Mladé Boleslavi. Tam přechody u škol hlídá okolo patnácti seniorů.

Řada rodičů si stěžuje, že se ve školách rozmáhá šikana. Dokáže proti ní město něco dělat?
To je úkol hlavně pro školy, ale chceme se do něj zapojit i my jako jejich zřizovatel. Připravili jsme anonymní dotazníky pro žáky v sedmých až devátých třídách. Slibujeme si od nich, že nám přiblíží a popíší klima ve třídě a ve škole, což by mohlo napomoci odhalit utajenou šikanu. Dotazníky v elektronické podobě jsme na konci červa otestovali na jedné škole. V příštím školním roce bychom s nimi rádi pracovali plošně.

V zoo jste skončil loni v listopadu. Byl jste se tam od té doby podívat?
Musím se přiznat, že zoo je jednou z mála ze šedesáti organizací, které mám ve své kompetenci, a kde jsem dosud nebyl. Říkal jsem si, že ji znám nejvíc, a odsouval jsem ji až na konec.

Zdá se mi, že by zoo hodně prospělo, kdy by někdo vzal do ruky štětku a barvy a natřel všechno, co je oprýskané.
Ale bohužel i štětky a barvy stojí peníze a zoo je má kvůli dluhům města z minulosti zatím jenom na nejnutnější opravy.

Jste ve Straně zelených a na radnici jste se dostal na kandidátce Změny. Liberci vládne Změna s ANO s těsnou převahou nad opozicí. Myslíte si, že se koalice nerozpadne?
Jsem přesvědčený, že vydrží celé čtyři roky. Ještě se nám nikdy nestalo, že by jedna partička v naší koalici přehlasovala druhou, což se dříve objevovalo a vedlo to velkým potížím. S kolegy s ANO si navíc sedíme také lidsky a dokážeme si o všem otevřeně promluvit.

Na konec osobní otázka. Zatímco většina politiků ve svých funkcích kyne, vy jste i po osmi měsících hubený jak lunt. Přitom jsme o vás jako kolegovi z novin nikdy neslyšeli, že byste nějak extra sportoval. Znali jsme vás tak málo?
Hrával jsem basket. Teď čtyřikrát až pětkrát týdně běhám. Mám za domem směrem k Ještědu zajímavou osmikilometrovou trať s převýšením asi dvě stě metrů.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Paddy Kelly při sobotním koncertu v Sedmihorkách v Českém ráji.
Hvězda Kelly Family uctila v Českém ráji oběti teroru z Barcelony

Paddy Kelly, lídr kdysi hvězdných Kelly Family, koncertoval v noci na neděli v Českém ráji. A došlo i na pietu za oběti teroristického útoku v Barceloně.  celý článek

Městské muzeum Špitálek ve Frýdlantě.
Výstava promluví k návštěvníkovi, provede ho středověkým tržištěm

Expozice v městském muzeu Špitálek ve Frýdlantě projde výraznou obnovou. Pomůže ji k tomu téměř jeden a půl milionu korun, které získá jak z Evropské unie, tak...  celý článek

Nová okružní křižovatka zlepší dopravu také v Jablonci nad Nisou v nepřehledné...
Domy ustoupí křižovatkám, Semily i Jablonec staví kruhové objezdy

Bouráním začala v centru Semil přestavba dvou rušných křižovatek, které se příští rok promění v kruhové objezdy. Rozsáhlá stavební akce spolyká 29,6 milionů...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.