Český ráj byl krajem hudebníků a jiných umělců, šikovných řemeslníků a světoznámých horolezců. Jeden a půl kilogramu většinou opomíjených pohledů na tematicky nevyčerpatelnou krajinu přináší nová knížka Jedinečný Český ráj.
ANTONÍN DVOŘÁK V RÁJIV knize zaujme i historka, kterak Antonín Dvořák si nepoznán zahrál s muzikanty na mši v kostele v Březině. |
"Texty jsem tentokrát věnoval horolezectví, hudbě v Českém ráji a samotnému názvu Český ráj, což doposud nebylo příliš zmiňováno ani v knížkách našich předchozích kolegů," říká jeden ze spoluautorů, fotograf a zoolog Chráněné krajinné oblasti Český ráj Zdeněk Mrkáček.
Hruboskalsko v zimě.
Část snímků do reprezentativní publikace dodal Karel Broulík. Některé ze 175 fotografií v knížce zachycují Český ráj v zimě, což je neobvyklé.
I zima je v Ráji zajímavá
"I zima tu je zajímavá. Moc se dosud neobjevuje, možná se brala jako nehodící se, možná je to tím, že předchozí autoři třeba sami zimu neměli rádi. Já zimu můžu," podotýká Mrkáček.
A jak to vlastně je s původem názvu Český ráj? Dosud rozšířený je názor, že označení vzniklo na Turnovsku v Sedmihorkách v 70. letech 19. století, kdy tu pobývaly takové osobnosti jako Eliška Krásnohorská, Jan Neruda či Jaroslav Vrchlický.
"Český ráj se používal již dříve jako označení pro Litoměřicko, kam ale jezdilo více lidí ze Saska a severního Německa než ze středních Čech či Prahy. Teprve později se začal využívat tady na Turnovsku a postupně se rozšířil do rozsahu, jak ho známe nyní," vysvětluje ve stručnosti Mrkáček.
Hrad Kost.
Že by již pátá Mrkáčkova kniha o Českém ráji přitáhla další množství turistů, a tak přírodě mohla uškodit, si nemyslí. Stejně tak jako to, že by se v námětech opakoval.
