Na srovnávacích snímcích je vlevo světlá obloha nad Jabloncem nad Nisou a...

Na srovnávacích snímcích je vlevo světlá obloha nad Jabloncem nad Nisou a vpravo tmavá nad Orle v Jizerské oblasti tmavé oblohy. | foto: Aleš Majer

Odlehlá Jizerka si uchránila hvězdy na nebi. Jsou jich tu vidět tisíce

  • 3
Tma se začíná stávat vzácností. Míst, ze kterých je vidět noční oblohu v plné kráse, rapidně ubývá. Jizerské hory ji zatím ubránily a pečlivě si ji střeží. Čeští a polští astronomové tam před pěti lety vyhlásili první oblast tmavé oblohy na světě.

„Dnes je podobných lokalit v Evropě pět,“ uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Úbytek tmy je důsledek rostoucího světelného znečištění a toho, že lidé používají stále více umělého světla.

„Ohrožují tím životní prostředí, krajinu a nám ztěžují pozorování,“ potvrzuje Sylwester Kołomański z Astronomického ústavu Vratislavské univerzity.

Zatímco ve velkoměstech lze pouhým okem spatřit jen 20 hvězd, ve městech kolem 200, nad Jizerkou jich září zhruba 1900. Dobře je odtud vidět i Mléčná dráha.

„Situaci ovlivňuje hlavně průmyslová výroba,“ podotýká předseda Klubu astronomů Liberecka Aleš Majer.

Kvůli Škodovce je nad Mladou Boleslaví jasná obloha téměř jako nad Prahou. „Při pohledu z hřebenů Jizerských hor nebo Krkonoš vytvářejí v noci obě města nad horizontem obrovskou oranžovou kopuli,“ popisuje Majer.

Průmyslové zóny, nákupní centra, světelné poutače a reklamy škodí i Liberci. „V Jablonci nad Nisou je typickým příkladem nevhodného nasvícení areálu například areál TRW Automotive,“ dodává.

Vznik rezervace tmavé oblohy v Jizerských horách přispěl podle Jiřího Huška, vedoucího Správy CHKO Jizerské hory, k tomu, že lidé začali problém světelného znečištění vnímat a zajímat se o posun k lepšímu.

V Harrachově a Desné svítí lampy správně: na zem

Pozitivním příkladem je Harrachov nebo Desná, kde staré pouliční lampy nahradili světly, která svítí jen tam, kam mají. Tedy na zem, nikoli do vesmíru.

Čeští a polští astronomové přilákají ročně na pozorování hvězdné oblohy stovky návštěvníků. Díky nim je po pěti letech existence Jizerská oblast tmavé oblohy známá.

Rozkládá na 75 kilometrech čtverečních, na kterých je jen malé osídlení a kde hřebeny hor brání přímé viditelnosti světel z okolních měst a obcí.

Vznikla v roce 2009 v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009, iniciativa přišla o rok dříve z Polska. Po jejím vzoru pak založili astronomové další lokality.

V roce 2010 vyhlásili slovenský park Poloniny, v roce 2013 československou Beskydskou oblast tmavé oblohy a polský Park hvězdného nebe Bieszczady.

Letos se otevřela Manětínská oblast tmavé oblohy a uvažuje se ještě o vyhlášení oblasti tmavé oblohy na území Národního parku Podyjí, možná s přesahem do Rakouska.