Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ruprechtická fara uspěla v soutěži krásy. Má nejhezčí omítku v zemi

  8:00aktualizováno  8:00
Nejhezčí omítku ze všech rekonstruovaných historických objektů v zemi má fara vedle kostela svatého Antonína Paduánského v Liberci-Ruprechticích. Alespoň podle výsledků soutěže Fasáda roku 2016.

Farář Bartoloměj Černý před farou s vítěznou omítkou. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

„Jednalo se o již šestnáctý ročník, ve kterém odborná porota, ale i obyčejní lidé hodnotí z hlediska provedení fasády zdařilá stavební díla, která byla dokončena v loňském roce na území České republiky,“ vysvětlil za pořadatele soutěže George Pandeyan.

Předsedou sedmičlenné poroty byl architekt Petr Dvořák, krom něj v ní působili například architekti Richard Černý, David Chmelař či Vladimír Graca.
A čím že si ruprechtická fara své vítězství vydobyla?

„Porota ocenila citlivý přístup k rekonstrukci a zachování původních prvků historického objektu. Plošné rozdělení povrchu na hrubou a hladkou strukturu bylo provedeno dle zachované původní dokumentace. Barevné řešení fasády bylo navrženo stejné jako u přilehlého kostela, čímž se podařilo docílit původního vzhledu. Celá rekonstrukce byla realizována s pokorou k původní stavbě a odpovědným přístupem k detailu i celku,“ zní stanovisko poroty.

Vítěz kategorie Rekonstrukce historického objektu

Letošní ročník soutěže zaznamenal pokles množství přihlášených staveb – bylo jich 169, přičemž loni 190 a předloni 192. Soutěžních kategorií bylo pět, přičemž fara v Ruprechticích zvítězila v té, nazvané Rekonstrukce historického objektu.

Františkány v Ruprechticích, kteří se o komplex kostela, přilehlé fary a sousední budovy, zvané klášter starají, ocenění těší. „Máme radost,“ přiznal administrátor Bartoloměj Černý.

Na střechu fary se krom jiného po desetiletích, kdy ji hyzdila plechová krytina, vrátily opět tašky bobrovky. Nebylo by hezké vrátit je i na samotný kostel? „Bylo by to zajímavé uskutečnit, ale bylo by to hodně drahé. I rekonstrukce fary a kláštera se musela zčásti pokrýt z půjček a darů – a to šlo o menší částku, než jakou by stálo přeložení střechy,“ posteskl si Černý.

Kostel svatého Antonína Paduánského v Liberci-Ruprechticích.

Kostel svatého Antonína Paduánského v Liberci-Ruprechticích.

Právě jednolodní novogotický kostel svatého Antonína Paduánského, jenž upoutá především svou 47 metrů vysokou věží, má zajímavou a pohnutou historii. Zrodil se až poté, co obyvatelům tehdy samostatných Ruprechtic sloužil na kopci nad obcí kostelík U Obrázku. Obyvatelé si ale přáli mít kostel blíž.

Díky sbírkám věřících a značnému příspěvku továrníka Josefa Salomona z Kateřinek byl roku 1909 slavnostně položen základní kámen ke stavbě kostela poblíž náměstí, na návrší, zvaném tehdy Hanel. Autory návrhu byli Max Kühn a Heinrich Fanta, kteří navrhli už zmíněný kostelík U Obrázku. Stavba byla vysvěcena 18. září 1910. Mimochodem, původní návrh názvu kostela zněl Jubilejní farní kostel císaře Františka Josefa.

Krušné časy nastaly, jako u mnoha jiných církevních staveb v Sudetech, po druhé světové válce. Tehdy došlo k vysídlení většiny německy mluvících farníků a nově příchozí obyvatelé z českého vnitrozemí k sakrální stavbě neměli vztah.

Muzeu sloužil kostel jako depozitář

V kostele se ještě do roku 1950 pravidelně sloužily mše, ale poté nastal úpadek a jediné, co kostel zachránilo od zkázy, byl fakt, že si jej roku 1960 vypůjčilo liberecké Severočeské muzeum jako depozitář.

Do kostelní lodi tak byla vložena ocelová konstrukce regálů a výtahu, aby se vytvořilo skladiště archiválií. Toto nové využití naštěstí uchránilo objekt od další devastace, díky němu byla totiž zajištěna alespoň základní údržba.
Na využití kostela coby depozitáře zavzpomínal místní patriot, autor kultovní Knihy o Jizerských horách Miloslav Nevrlý, který tehdy v libereckém muzeu pracoval. Pomáhal sem stěhovat všemožnou veteš.

„V paměti mně nejhlouběji utkvěla jedna ze stěhovacích návštěv ruprechtického kostela koncem prosince 1961. Mrzlo a před kostel jsme přijeli otevřeným nákladním autem plným muzejního harampádí. Hned za dveřmi v dnešní kapli stály proti sobě dvě sochy: na jedné straně prezident T. G. Masaryk, snad přivezený z Hodkovic nad Mohelkou. Proti němu čtyřmetrový pískovcový J. V. Stalin, který přečkal od října 1951 deset let v parku před dolními kasárnami a skončil pak nakonec ve stejném skladišti jako prezident Osvoboditel. Byl to tristní pohled na dějiny 20. století. Kostel byl vymrzlý, zpustlý, špinavý, připomínal josefínské doby, kdy císař Josef II. vyháněl mnichy a z klášterů dělal věznice,“ napsal v brožurce vydané v rámci oslav sta let kostela roku 2010.

V roce 1990 převzali správu ruprechtické farnosti františkáni. Z původního vybavení kostela zbyly jenom dřevěný oltář, křtitelnice a jeden ze zvonů. Roku 1992 se vystěhoval archivní depozitář a začala postupná obnova kostela. Po opravě byl kostel 12. června 1994 znovu vysvěcen litoměřickým biskupem Josefem Kouklem a byly zde obnoveny bohoslužby.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cena za azylový dům se nakonec vyšplhala na takřka 20 milionů.
Firma vlivného člena ČSSD prohrála. Omluvu od zastupitelky nedostane

Jablonecká zastupitelka a zároveň poslankyně za hnutí ANO Jana Pastuchová vyhrála soudní spor s místní stavební firmou Ventax, kterou spoluvlastní předseda...  celý článek

Letní kino v Jablonci.
Letní kina v kraji přežila, atmosféra pod hvězdami láká tisíce lidí

Poslední dvě letní kina v Libereckém kraji vyvracejí teorii, že éra promítání pod hvězdnou oblohou je už pryč. V Jablonci nad Nisou i Turnově chodí na filmy...  celý článek

Dlouhá uzavírka Kvůli opravě je na několik měsíců uzavřená Metelkova a...
Značka se objevila pozdě, obyvatelé rozkopané ulice dostávali pokuty

Těžké peripetie zakoušejí obyvatelé domů v okolí rozkopané Metelkovy ulice v Liberci. Nejen, že nemohou kvůli opravě parkovat u domů, ale dostávali ještě od...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.