Zbránkovy texty nesly titulky jako Dopis dezorientovaného běžence, Zpráva evropského komisaře o stavu lidských práv v Musulmanské Lhotě nebo Testament švédského imáma.
Kvůli svým textům už soudce dostal loni v létě výtku. „Když jsem na podzim zjistil, že pokračuje v publikační činnosti i třeba v trochu jiném zaměření, ale podle mě stále za hranicí soudcovské etiky, přistoupil jsem k podání kárného návrhu,“ vyjádřil se serveru Aktuálně.cz Dörfl.
V žalobě navrhnul, aby kárný senát Nejvyššího správního soudu Zbránkovi snížil plat o 15 procent na půl roku.
MF DNES se nepodařilo aktuální vyjádření Zbránka sehnat. Ten o textech před časem tvrdil, že jde o pouhou satiru. Zároveň v minulosti prohlásil, že autorství nebylo možné prokázat.
Soudce prý neuváděl profesi
„Důkazní břemeno o autorství novějších článků leží na žalobci,“ řekl Zbránek před časem serveru Aktuálně.cz a dodal, že u článků nezmiňoval svoji profesi.
„Tvrdím, že si obecně mohu psát články a zvláště ty satirické, pokud neuvádím svoji funkci.“ Minimálně na jednom z webů má ale Zbránek v medailonku uvedené právnické vzdělání a soudcovskou profesi.
Zbránkovy texty kritizoval také ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Tomu se některé z nich zdály homofobní a islamofobní, což podle něj může zpochybňovat soudcovu nestrannost ve sporech, kde figurují příslušné menšiny.
Se soudcovskou profesí se pojí řada omezení, nicméně literární, publicistické a umělecké činnosti se soudci věnovat mohou. Nesmí to však ohrožovat důvěru v nezávislosti justice.
Zbránkův případ je výjimečný i tím, že se kárné žaloby zpravidla týkají spíše průtahů a podobných prohřešků.
