Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Liebigovo městečko v Liberci změní filmaři na Německo za války

  7:45aktualizováno  7:45
Silný a poutavý příběh jedné židovsko-křesťanské rodiny začali odvíjet filmaři v Liberci. Ve dvoudílném snímku německé televize ZDF hraje prim i náměstí Pod branou – místo, které má pro válečné filmy neopakovatelnou atmosféru.

Vizualizace filmařů | foto: Vizualizace ZDF

I proto si je filmové štáby tak často vybírají. Stalo se tak už v roce 1950, kdy si náměstí zahrálo ve filmu Panna a netvor, o dvacet let později tu Dušan Klein natočil detektivku Lekce s Karlem Högerem a Janou Brejchovou.

V nedávné minulosti si jej za cíl vybrali filmaři snímku Poslední cyklista či Boží duha. V americké a kanadské produkci zde vznikalo drama Hitler: Vzestup zla.

Fotogalerie

Náměstí vzniklo jako centrum Liebiegova městečka, které nechal továrník postavit pro své zaměstnance na začátku dvacátého století. Lidé, kteří tu žili, tu měli téměř všechno – obchůdky, hasičárnu, nedaleko školu.

A také hospodu, ta nesla název U města Broumova, podle místa, z něhož pocházel nejstarší Liebieg.

„Bylo to takové město ve městě, svůj význam měla zřejmě i brána. Vedla tudy stará cesta do Vratislavic, takže zřejmě sloužila symbolicky jako jakýsi vstup do města,“ přiblížil Marek Řeháček, autor knih Liberecké zajímavosti.

Náměstí nikdy nebylo součástí městské památkové zóny

Náměstí i domy jsou dílem architekta Jakoba Schmeissera, který rád zmiňoval liberecké motivy, jako třeba motiv pelikána.

„Původně tu býval velký park, ten pak musel ustoupit městečku. Dokonce tu je i pomník padlých z první světové války. Chápu, proč si to místo filmaři vybírají, do válečných filmů se ideálně hodí,“ dodal Řeháček.

Podle něj je škoda, že se náměstí nikdy nestalo součástí městské památkové zóny, aby se pak případné rekonstrukce domů prováděly citlivě a ve spolupráci s památkáři.

Loni tu chtěla natáčet i čínská produkce film Poslední vízum, jenže náměstí procházelo rekonstrukcí, a tak se nakonec museli spokojit s prostorem před libereckou radnicí. Stejně na tom byli i filmaři snímku Tenkrát v ráji, také pro ně zůstalo náměstí zavřené.

„Tohle je jedinečné místo, opravdu jiné takové v republice není. Náměstí se dvěma ulicemi, kde jsou domky nalepené na sebe, a kde je vidět jednotná německá architektura, to je přesně to, proč si filmaři tento kout vybírají,“ říká Jan Jurkovič ze společnosti Mia Film Barrandov, která film koprodukuje.

Dům zateplili a natřeli žlutou barvou

Jenže loňská rekonstrukce nezůstala pro filmaře bez následků. Podle Jurkoviče se budou muset kamery vyhnout především jednomu rohu ulice.

„Jeden z těch domů nechali majitelé zateplit a natřeli ho žlutou barvou. Tak to do filmu použít nemůžeme, ale jinak je pro nás tohle náměstí sázkou na jistotu. Víme, že v poválečném snímku bude vypadat dobře,“ dodal Jurkovič.

V týdnu probíhaly čilé přípravy, práci měli hlavně rekvizitáři. „V sobotu a v neděli se nepracuje, a v pondělí odpoledne už se začne točit, tak musí být vše hotovo,“ upozornil Jurkovič.

Snímek zatím nese pracovní název Zemský soud podle stejnojmenného románu od spisovatelky Ursuly Kerchel oceněného v roce 2012 Německou knižní cenou.

Vypráví příběh židovsko-křesťanské rodiny Kornitzerových. Ta je kvůli pronásledování nacisty v roce 1938 rozbita. Rodiče posílají osmiletého Georga a čtyřletou Selmu s dětským židovským transportem do Anglie.

Hluboké jizvy, které se nezahojily

Jejich otec, židovský soudce Richard emigruje na Kubu, jeho nežidovská žena Claire ale vízum nedostane. Během války se tak musí postarat sama o sebe.
Odmítne rozvod a zůstává v Německu. O téměř deset let později se může rodina znovu setkat.

Richard se vrací zpět ke své ženě, a společně zjišťují, kde jsou v Anglii jejich děti. Jenže odloučení trvalo moc dlouho, rodiče a děti se už nikdy nepotkají.

„Zfilmování románu ukazuje ze zvláštní perspektivy na poválečná léta v Německu a mapuje oběti, které holokaust a válku přežily v exilu. Zkušenosti útěku a odloučení od rodiny vryly hluboké jizvy, které se nezahojily ani po návratu do cizí, znovuzaložené vlasti. Televizní adaptace románu má dát těmto lidem tvář a hlas,“ vysvětlil programový ředitel ZDF Norbert Himmler.

V Liberci se filmaři zdrží týden, stejný čas natáčeli i v muzeu v Českém Dubu. Poté se přesunou do Ústí nad Labem, Mladé Boleslavi a do Prahy. Kromě České republiky se ve snímku objeví i takové destinace, jako třeba Kuba a kamery pojedou naplno i v Německu.

„Natáčení potrvá zhruba tři měsíce, termín, kdy se bude snímek vysílat, ale ještě nevíme,“ upozornil Jurkovič.

Pro město Liberec je přítomnost filmařů možností, jak obohatit městskou kasu, stejně jako příležitost se zviditelnit. A díky Filmové kanceláři, kterou spravuje Městské informační centrum, se krajské město stává stále častěji cílem filmařů. „Za zábor místa si magistrát určuje jednotnou taxu deset korun za metr čtvereční,“ zmínila Pavlína Kuchtová z informačního centra.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Záběr z výcviku psů pro Izrael.
Nově vycvičení psi na hledání drog v Izraeli se učili na Liberecku

Čeští celníci vycvičili psy pro izraelské kolegy. Budou vyhledávat drogy. Kynologickým výcvikem prošli čtyři izraelští celníci se svými služebními psy a jeden...  celý článek

Letní kino v Jablonci.
Letní kina v kraji přežila, atmosféra pod hvězdami láká tisíce lidí

Poslední dvě letní kina v Libereckém kraji vyvracejí teorii, že éra promítání pod hvězdnou oblohou je už pryč. V Jablonci nad Nisou i Turnově chodí na filmy...  celý článek

Novoborský bar Pivní pomoc, kde se takzvaný mačetový útok v srpnu 2011 odehrál.
Šest let od mačetového útoku. Byl to křest ohněm, vzpomíná starosta

Před šesti lety se v baru v Novém Boru odehrál takzvaný mačetový útok. Událost se stala roznětkou rasových nepokojů na severu Čech a několika protiromských...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.