U Kristýny se lidé mohou projít po dřevěné stezce v dříve těžko přístupném...

U Kristýny se lidé mohou projít po dřevěné stezce v dříve těžko přístupném terénu. | foto: Roman Sedláček

Dříve tu tekla řeka. Dnes vedou pralesem u Kristýny dřevěné chodníky

  • 1
Turistika v Hrádku nad Nisou má nové lákadlo. Město postavilo v částečně zatopeném a obtížně přístupném lesíku dřevěnou stezku pro pěší na dřevěných kůlech. Inspirovalo se v haťové stezce v areálu příměstského parku Mannův les v Lázních Kundratice.

Půl kilometru dlouhé chodníky začaly sloužit lidem v těchto dnech a doplňují nedalekou cyklostezku podél Kristýny.

„Moc lidí tam nikdy nechodilo, terén je dost nepřístupný. Člověk se musel prodírat kopřivami a bahnem, takže sem zavítalo maximálně pár nadšenců. Z reakcí lidí se teprve dozvídáme, že řada Hrádečáků to místo vůbec neznala a nikdy tu nebyli,“ vysvětluje mluvčí města Vít Štrupl.

Zpřístupněním mokřadů se lidem otevřel celý prostor mezi Kristýnou a hranicí s Polskem. První haťový chodník vede právě od bodu Trojmezí, druhý začíná na cyklostezce kroužící kolem zatopeného lomu Kristýna. Obě trasy se dají projít po celé délce a zpět, přičemž na konci je dřevěné odpočívadlo a dvě horské lavičky.

„O mokřadu jsem věděl a když jsem zjistil, že se dají sehnat finance právě na vybudování haťových chodníků, šli jsme okamžitě do toho, protože jsme věděli, že se jedná o jeden z mála nedotčených koutů přírody v našem městě, který by s vazbou na rekreační areál Kristýna a přilehlou cyklo a in-line stezku mohl být i z hlediska turistického ruchu zajímavý,“ doplnil starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka.

Chodníky jsou částečně bezbariérové

Chodníky vybudovalo město nákladem 1,4 milionu korun, 85 procent uhradil Státní zemědělský intervenční fond Hradec Králové. Jsou částečně bezbariérové, takže se na ně dostanou i vozíčkáři.

„Nabízejí procházku jiného rázu, než je chození po asfaltu nebo udupaných lesních cestách. Někomu to může evokovat Jizerské hory, jinému severské země,“ popisuje chodníky starosta.

Místo ještě zbývá dovybavit informačními panely, kde se lidé dozvědí něco o flóře a fauně mokřadů. „Víme, že zde žije řada zpěvných ptáků a také několik druhů chráněných obojživelníků. Ty již lidé mohou na cestě po chodníčcích spatřit,“ podotkl Vít Štrupl.

Na stavbu chodníků bylo použito modřínové dřevo, které nejlépe snáší vlhké podnebí v mokřinách. Podle Petra Komínka, jehož firma chodníky instalovala, je vhodnější než původně zvažované dubové dřevo.

Ne vždy tu byl bahnitý prales

„Vzhledem ke střídání výšky hladiny podzemní vody je modřínové dřevo nejvhodnější. Je přirozeně nasáklé vlastní pryskyřicí a lépe odolává nasakování a vysychání,“ vysvětlil Komínek.

Lokalita mokřadů u Kristýny nebyla vždy bahnitým pralesem, tak jako dnes. Do roku 1935 tu přirozené meandry tvořila řeka Nisa, která svými slepými rameny zásobovala zdejší tůně. Po narovnání říčního toku oblast zarostla a později zde dokonce byla skládka odpadu. Slepé meandry zůstaly zatopené.

Obdobný areál s dřevěnými chodníky najdou lidé nedaleko Osečné, kde byl před dvěma lety zpřístupněn kilometrový úsek vedoucí zdejším mokřadem a rašeliništěm.