Část Boccaccia ukousl moderní archiv.

Část Boccaccia ukousl moderní archiv. | foto: MAFRA

Jablonecké flamendry nahradily papíry, část známé vinárny ukousl archiv

  • 0
Léta zavřené a zaprášené dveře proslulé jablonecké restaurace a vinárny Boccaccio opět otevřely. Flamendry v Jablonci ale nahradily stohy papírů. Město část Boccaccia proměnilo na archiv stavebního úřadu a novotou zářící prostor, ale i opuštěné restaurační sklepy, v pondělí představilo.

Sestup do radničního suterénu vůbec nepřipomíná, že by se tu kdysi v noci popíjelo víno, pivo, poslouchala hudba či šeptala milostná vyznání.

Kusy vyřazeného nábytku, staré lustry, ze stropu visí dráty. "Tyto prostory slouží dnes jako skladiště městského úřadu," říká průvodce temnými kouty radnice, náměstek primátora Petr Vobořil.

Boccaccio zavřelo v roce 1994 a od té doby sklepení pod radnicí žádného restauratéra neláká.

"Kdyby se ale nějaký zájemce objevil, byli bychom rádi. Je tu nová vzduchotechnika, sociální zařízení. Byla by však potřeba velká investice do dnes zničeného interiéru a také bychom si zájemce prověřili. Ten poslední totiž odešel uprostřed projektu," dodává Vobořil.

Na zpustošeném vnitřku se nejvíce podepsala necitlivá rekonstrukce z devadesátých let. Například zmizely původní stropy, nejsou tu už ani vitrážová okna.

Archiv na tom byl už dost špatně

"Interiér také spláchla veliká havárie, když tady praskla kanalizace," doplňuje Vobořila další náměstkyně primátora Soňa Paukrtová. "A když se pustí klimatizace, co tu je, vibruje celá radnice," přidává se Vobořil.

Lidé se do části bývalého Boccacia podívají od 1. listopadu, žádný výčep tu už ale neuvidí. Nový stavební archiv vznikl podle návrhu architekta Martina Rösslera. Ten současný archiv byl totiž v dosti žalostném stavu, špatně se v něm hledalo a zaspal dobu. Do toho nového se vejdou dva kilometry dokumentů.

"Majitelé nemovitostí si zde mohou vyžádat stavební dokumentaci, prostudovat si ji a případně si pořídit kopii," odhaluje Ivana Řimnáčová, vedoucí odboru stavebního a životního prostředí.

Nový archiv vyšel radnici na pět milionů, další přibližně dva spolknul interiér. Při vyklízení původního archivu tu objevili několik zaprášených cenností. "Například to byla korespondence města se staviteli divadla. Přesunuli jsme ji do okresního archivu," poznamenává Vobořil.

Kam zmizely dokumenty?

Naopak některé dokumenty ke stavbám zmizely neznámo kam. "Kam, to nevíme, ale mám takové podezření, že visí například na zdech architektonických ateliérů nebo v hospodách," směje se náměstek.

Kavárna, vinárna a restaurace v radnici otevřela při jejím dokončení  v roce 1933. Architekt Karel Winter vše navrhl v luxusním stylu.

Vinárna Boccaccio působila velkoměstským dojmem. Originální byla nástropní, nástěnná, podlahová a stolní svítidla z kovu a skla. Byl tu štukový strop, stěny potažené sametem, obklady z dubu nebo kavkazského ořechu.

Z elegantní vinárny se stal ve druhé polovině 20. století oblíbený noční podnik Jablonečanů. Zmizela však fontána i zrcadla.

Dostat se do útrob jednoho z center jabloneckého nočního života osmdesátých let 20. století znamenalo vystát frontu před vchodem nebo mít známosti s personálem.

Když lesk klubu pohasl, objevily se ještě pokusy o jeho oživení v devadesátých letech minulého století, kdy se zde plánoval bar s tváří anglického klubu. To ale nikdy nevyšlo. Od roku 1994 je Boccaccio zavřené. Zajímavostí je, že v baru se konaly první videodiskotéky v republice.