Kritici na sociálních sítí houfně sdílejí obrázek jednoho z prvních architektonických návrhů nákupního domu postavený vedle reality. Vizualizace lákající na prosklenou a prosvětlenou stavbu nahradila geometrická skrumáž takřka bez oken a dveří.
Architekt a urbanista Petr Klápště, který je mimo jiné členem výboru pro územní plánování a strategii rozvoje města, se například domnívá, že v Centralu se vytvořilo jakési město ve městě, ignorující okolní prostředí.
Architekt: Nejlevnější omítky, minimum oken
„Říká se tomu privatizace veřejných prostranství. Uděláte si kvalitní prostor uvnitř budovy, pustíte tam jen to, co se vám líbí, a to, co se vám tam nehodí, dovnitř ochranka nepustí. O to ať se stará město na svém veřejném prostranství,“ uvedl Klápště. Proto je podle něj Central orientovaný dovnitř.
„Proto má pouze minimum oken, fasády nemají téměř žádné vstupy, na stavbu se použily nejlevnější omítky a další materiály. Kdyby investor chtěl, aby to i zvenčí vypadalo dobře a zapadlo to do historického centra města, tak to udělá. Tady ale nemusí, evidentně to není součástí jeho ekonomické strategie,“ dodal architekt. „Původní návrh nebyl ideální, ale mělo to alespoň okna a dveře.“
Kritický vůči výsledné podobě Centralu je také Jindřich Felcman, právník a specialista na územní plánování. Jeho blog na serveru iDNES. cz, plný výtek proti obchodnímu centru, sdílely stovky Jablonečanů.
„Výsledek lze zařadit do novodobého architektonického stylu ‚buranismus‘. Ten se vyznačuje především naprosto netečným vztahem k okolnímu veřejnému prostoru, sleduje pouze svůj krátkodobý a jednostranně zaměřený účel, památková zóna ho nechává chladným... Z rejstříku architektů domu se zcela vytratily prvky jako terasa, podloubí, výloha, razantně ubylo oproti původnímu projektu oken. Jde o utilitární pevnost se třemi pevně vymezenými otvory, které slouží k jedinému - těmito otvory vlézt do pevnosti a tam pod dohledem pracovníků bezpečnosti spořádaně nakupovat,“ uvedl Felcman.
Podle developera je podoba kompromisem
Developer Centralu, pražská společnost Crestyl, zareagovala na výtky poměrně stručně.
„Na uvedeném obrázku je úplně původní záměr, který v této podobě nebyl při podrobnějším projednání s dotčenými orgány státní správy, zejména pak národním památkovým ústavem, průchozí. Výsledná podoba centra je kompromisem všech dotčených stran,“ sdělil mluvčí Crestylu Ondřej Micka.
Ředitel liberecké pobočky Národního památkového ústavu Miloš Krčmář nebyl v době přípravy na výstavbu ještě ve své nynější funkci.
„Kompromis ovšem vidím v tom, že nedošlo k demolicím historických objektů, které byly v plánu. Osobně Central nepovažuji za žádnou hodnotnou architekturu a podle mě by se do historického centra Jablonce nehodil ani původní návrh. Je to ale jen vizualizace. U ní si nemůžete ověřit, zda je to realizovatelné stavebně, technicky a podobně. Zastupitelé jsou z pohledu stavebnictví převážně laici a hlasují o něčem, co sami nemohou posoudit na základě obrázku,“ řekl Krčmář.
