"Bývalé kino je v úžasném místě ve Frýdlantské ulici, místo působí městsky, je tam genius loci. V okolí se drží spousta malých obchůdků, lidé tam chodí do oblíbené vegetariánské restaurace. Přímo z ulice by mohli lidé zajít do kavárny, v prvním patře bychom chtěli obnovit kdysi oblíbený a hodně navštěvovaný klub. Dům by začal znovu žít," nastínil liberecký architekt Jiří Žid.
Je spoluzakladatelem občanského sdružení Zachraňme kino Varšava. Nedávno získalo na ministerstvu vnitra registraci a získává další členy. Má internetové stránky a chce zjistit, jestli budou mít Liberečané o provoz zařízení zájem.
Podle názoru členů sdružení má kino pod kůží několik generací Liberečanů. Lidé by zároveň dostali další kulturní možnost. Mohlo by se z něj stát multižánrové kulturní centrum s celodenním provozem. S prostorem pro výstavy nebo divadelní představení.
"Podle nás by byla chyba, kdyby to město prodalo za nějakých sedm milionů nějakému soukromníkovi, kterému by šlo jen o lukrativní pozemek v centru," dodává architekt Ondřej Pleštil.
Budova potřebuje opravit
Artové kino by podle členů sdružení rozhodně nezelo prázdnotou. "Zájem o artové kino by v Liberci byl, je to velké a studentské město. Počítáme s představeními pro děti, seniory. S artovými filmy, které nepůjdou v multiplexech," míní další člen sdružení Vlastislav Trubač. Filmu se věnuje přes deset let, má zkušenosti s provozem artových kin.
Takto by mohlo podle představ architektů vypadat liberecké kino Varšava.
Zchátralá budova bývalého kina by ale potřebovala kompletní opravu. Podle odhadu projektantů by si oprava vyžádala 38 milionů korun. Jednou z možností je, že Liberec projekt zařadí na seznam Integrovaného plánu rozvoje města. Například místo Svijanské arény, kterou radní ze seznamu navrhli vyřadit.
Peníze by pak šly z Evropské unie. Město nebo soukromý investor by museli zaplatit 15 procentní spoluúčast. O aktualizaci seznamu budou zastupitelé jednat na červnovém zasedání. Potíž je ale v tom, že město podle náměstka pro ekonomiku Jiřího Šolce nemá peníze na spoluúčast projektu.
"Projektu fandím. S architekty ze sdružení jsme se domluvili na tom, že se pokusíme rozdělit nemovitost na dvě části, aby vrchní část se samostatným vstupem sloužila dál jako Pizzerie Maškovka a spodní část aby byla města a sdružení ji dostalo do správy. Sdružení by zajistilo projekt udržitelnosti a financování. Na sdružení by také bylo sehnat partnera, který by případně mohl zaplatit spoluúčast do projektu IPRM. To ve finančních možnostech města není," uvedl Šolc.
tisknout 
