Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po válce zmizel neznámo kam. Teď se morový sloup do příhraničí zase vrátí

  17:30aktualizováno  17:30
Zdánlivě obyčejný kamenný čtverec o rozměru 80 krát 80 centimetrů. Léta byl v dlažbě Horního náměstí v Hrádku nad Nisou. Lidé přes něj chodili, parkovala na něm auta a jen málokdo z kolemjdoucích tušil, co vlastně kámen v dláždění dělá. Je to základ morového sloupu svaté Anny Samotřetí z roku 1714.

Morový sloup svaté Anny Samotřetí z roku 1714 na svém místě vydržel až do roku 1945, kdy byl snesen a pak beze stopy zmizel. Snímek pochází z období kolem roku 1925. | foto: archiv Víta Štrupla

Sloup na svém místě vydržel až do roku 1945, kdy byl snesen a pak beze stopy zmizel. Příští rok se na místo znovu vrátí, byť jako kopie.

„Měšťané postavením sloupu splnili slib, který dali za to, že přežijí těžké nemoci, kterým podlehl velký počet obyvatelstva. Stavební výlohy platili dobrodinci. Než byla zasypána úvozová cesta, vedoucí hluboko pod povrchem dnešního náměstí, vedly z úvozu ke sloupu schody,“ zmínil ředitel hrádecké Brány Trojzemí Vít Štrupl.

Na počátku 19. století se sloup ještě dočkal opravy, kterou financoval městský soud, a pak znovu v roce 1837. Tu zase platil místní starosta Cajetan Schubert.

Svatá Anna, matka Panny Marie, která drží malého Ježíška – svého vnuka, vydržela na místě ještě dalších sto let. Před koncem 2. světové války, v dubnu 1945, ale místní sloup strhli. Důvodem mohla být narušená statika, kolem sloupu projížděla auta a to mu moc nepřidalo.

„Údajně byl snesen ze statických důvodů,“ potvrdil Štrupl. Podle pamětníků byl složen u hasičské zbrojnice. Demolici tedy podle ředitele Brány Trojzemí nelze přičítat komunistům.

Kde původní sloup skončil?

„Co jim ale lze přičíst, je to, že jej zlikvidovali. Prostě zmizel. Názory pamětníků se liší. Častější názor je, že skončil na skládce na Kristýně, která je dnes rekultivovaná a koná se na její ploše festival Hrádecké rockové léto. Jiní tvrdí, a byli ochotni to místo i ukázat, že sloup skončil v základech při budování sídliště Pod Tratí. To by mělo i logiku, protože hasičská zbrojnice je odtamtud blízko,“ usoudil Štrupl.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

V roce 2010 procházelo Horní náměstí v Hrádku nad Nisou rekonstrukcí.

„Už tehdy se objevovaly návrhy, že by bylo hezké sloup na náměstí vrátit. V projektu to ale nebylo a měnit jej za pochodu nelze. Za městské peníze by to ani nešlo, navíc náměstí se dokončovalo po povodních, takže každá koruna, která byla navíc, šla do popovodňových oprav,“ vysvětlil starosta města Josef Horinka.

Hodně obyvatel Hrádku, kteří se přistěhovali až v novější době, o existenci morového sloupu nemělo ani tušení.

„Jeden ze základních kamenů, pískovcový čtverec, byl sice stále uložen v dlažbě, ale nevyčníval z ní a normálně na něm parkovala auta. Dokud mi to někdo neřekl, ani já jsem neměl tušení, že tam stával morový sloup,“ podotkl Štrupl.

Při rekonstrukci náměstí našli jeden ze sloupků

Při rekonstrukci náměstí se však základ obnažil a kolem něj se objevilo jedno patro schodů. V zemi se také našel jeden ze čtyř sloupků, které, spojeny řetězy, sloup původně chránily.

„Na pár let myšlenka na obnovu morového sloupu usnula, až loni jsme se o tomto tématu začali znovu bavit. Oslovili jsme sochaře Radomila Šolce, který se krom jiného zabývá renovací památek. Protože se sloup nedochoval, z historických fotografií a s pomocí zaměřování přímo na místě výtvarník zjistil, jaké měl původní sloup rozměry a připravil projekt,“ vyprávěl Štrupl.

Krom toho loni v červenci město vyhlásilo anketu. Lidé se mohli vyjádřit, zda sloup na náměstí chtějí, nebo ne – 101 jich bylo pro a 16 si jich návrat sloupu nepřálo.

Podle rozpočtu by měla celá akce vyjít na něco kolem milionu a půl. Hradit se bude z peněz získaných z dotací na projekt Paměť v krajině.

„Příští rok se budou v Hrádku konat oslavy sedmi set třiceti let od první písemné zmínky o městě. Oslava se uskuteční při městských slavnostech poslední víkend v srpnu a její součástí bude odhalení nového morového sloupu,“ dodal Štrupl.

Obnovy se dočká i okolí kostela

Obnovy se z peněz, získaných z týchž dotací, dočká také okolí hrádeckého kostela svatého Bartoloměje.

„Ten byl od devadesátých let obnoven zvenčí i zevnitř. Co není opraveno, je obvodová zeď kolem něj. V ní je čtrnáct zastavení křížové cesty a několik renesančních náhrobků. U vstupu do areálu kolem kostela jsou čtyři sochy, z nichž dvě jsou v seznamu kulturních památek a jsou v poměrně žalostném stavu,“ uzavřel Štrupl.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V neděli nad ránem auto narazilo do stromu na Liberecku, na místě zemřel...
Při nehodě na Liberecku zemřel spolujezdec. Nabourané auto našla policie

Tragicky skončila dopravní nehoda v neděli ráno v obci Jeřmanice na Liberecku. Řidič osobního auta narazil do stromu a jeho třiadvacetiletý spolujezdec přes...  celý článek

Ilustrační snímek.
Silnice do lyžařského areálu bude bez děr, opravu stihnou do zimy

Nového povrchu se dočká silnice z Albrechtic v Jizerských horách do Jiřetína pod Bukovou. Právě po ní přijíždí především v zimě velké množství řidičů, kteří...  celý článek

V Krásné Studánce pořádají druhý letošní kemp pro kluky a holky od pěti do...
Skvělá paní na hlídání. Bere padesát na hodinu a ještě učí smeče

Velká oranžová teta na hlídání dětí se ukrývá u rybníku Kačák v Liberci - Krásné Studánce. Během letních prázdnin si účtuje za hodinu něco přes padesát korun,...  celý článek

Letní úklid podle Marie Kondo
Letní úklid podle Marie Kondo

Nechte si věci, co dělají radost.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.