Město se obává, že odliv úředníků nebude konečný, stejně tak jako v podobě sociálky a nabízí financům peněžní kompenzaci.
„Problém je ten, že změna se ze začátku tváří, jako že se nic neděje. Otázka je, jak to bude vypadat během času, kdy začnou odcházet další úředníci. Pak tady zůstane podatelna a možná ani ta ne,“ bojí se místostarosta Turnova Jaromír Pekař.
Jádro současných problémů Turnovska je potřeba hledat už v roce 1960. Tehdy existoval turnovský okres, ale komunističtí mocipáni jej zrušili pro údajně pravicové smýšlení města. Veškerou agendu pro potupení města přesunuli do odlehlých, provinčních a početně výrazně menších Semil.
Ani reforma státní správy po převratu v roce 1989 křivdy nezacelila. Turnovu byl sice udělen statut obce III. stupně, ale úředníci, sedící v pražských křeslech, stále vyznávají okresní dělení.
Záminkou je vysoké nájemné
Záminkou pro odchod vedoucích finančních úředníků z Turnova je nájemné ve výši dvou milionů korun, které tam platí. V Semilech jsou ve svém. I proto se radnice rozhodla na nájem výběrčích daní přispívat z městské pokladny částkou 200 tisíc korun ročně.
„Pokud může radnice jít ještě hlouběji, nechť to nabídne.
Považuji za důležité, aby tu zůstali,“ uvažuje nad osudem finančního úřadu ve městě lékařský náměstek Panochovy nemocnice Martin Hrubý.
Turnovská radnice chce za své úřadníky bojovat. Jednou z variant je i nabídnutí městských prostorů pro okresní ředitelství tak, aby se ze Semil přestěhovalo do Turnova. Útočiště by mohli najít v bývalém kině Bio Ráj, sirotčinci, nebo v některé z budov, které městu zbyly ve Skálově ulici nebo Zborovské ulici.
Pokračující přesuny státních úředníků do Semil nevidí ráda ani náměstkyně hejtmana pro Liberecký kraj Hana Majerová. Ta se v minulosti s bývalým starostou města Milanem Hejdukem snažila, aby se Turnov stal plnohodnotným okresem.
Pokus o narovnání historických křivd
Jejich snaha, kdy spojili síly v roce 2004 s podobně smýšlejícím Havlíčkovým Brodem a chtěli narovnat historické křivdy, však odezvu u zákonodárců nenašla.
„Dnes do Liberce jezdíme za nákupy, do nemocnice. Často slýchávám ze všech spádových obcí argument, že než do Semil, tak to pojďme raději s Turnovem pod Liberec,“ argumentuje Maierová.
Hlavní ideou reformy státní správy bylo její přiblížení lidem. Na Turnovsku, které čítá 37 obcí a leží na území části bývalých tří okresů od Tatobit přes Kobyly, Malou Skálu, Frýdštejn až po Troskovice, jde jednoznačně proti ní.
„Mám pocit, že Turnov zůstane za chvíli úplně okleštěný. Pokud bude takhle probíhat reforma dál, tak tu za chvíli nezbude vůbec nic,“ zamýšlí se turnovská knihovnice Eva Kordová.
