Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Odstřel komína ukončil uranovou éru Ralska. Může tu být zoopark

  18:30aktualizováno  18:30
Ještě před několika lety tu v hluku a prachu fárali horníci stovky metrů pod zem dobývat uran, brzy by se tu mohli mezi stromky pást daňci a mufloni. Na místě někdejšího dolu Hamr I., jehož poslední hmatatelná připomínka se v pátek skácela k zemi, má do několika let vyrůst zoopark.

Tou poslední připomínkou byl bezmála devadesátimetrový teplárenský komín. Po sérii rychle následujících výbuchů z něj zbylo 500 tun suti.

„Překvapilo mě, kolik v něm bylo železa. Komín se skládal ze sešroubovaných skruží, které v sobě měly každých dvacet centimetrů tlusté ocelové lano s pevností 70 kilogramů na milimetr, celé to bylo v ocelové trubce a zalité cementovou maltou,“ popsal střelmistr Petr Rod.

Fotogalerie

Komín byl tak pevný a vysoký, že odstřel byl jedinou cestou, jak ho poslat k zemi. Kdysi sloužil zdejší kotelně zásobující všechny hlubinné doly teplem. „Uhelná kotelna měla obrovský výkon, ohřívala větry vháněné do šachty, aby tam v zimě nešel ledový vzduch a horníci nezmrzli,“ vysvětlil Břetislav Kračmer, jeden z likvidátorů dolu.

Zahlazování následků těžby bedlivě sleduje i Český báňský úřad. Jeho předseda Martin Štemberka pochválil Diamo za dobře odvedenou práci. „To, co vidíme v Ralsku, je velmi dobrý příklad, že i po tak devastující činnosti, jako je těžba uranu, jde zasažené území včlenit zpět do krajiny a vrátit ho přírodě a lidem,“ konstatoval Štemberka.

Na odstřel komína přijel také ministr průmyslu Jan Mládek. Zdejší lidi ujistil, že s obnovou těžby se na Českolipsku už nepočítá. „V případě vzestupu cen uranu je vládou vytipovaná a schválená lokalita v Brzkově a Dolní Věžnici na Moravě. V Ralsku už to nebude nikdy,“ prohlásil ministr.

Střelmistr: Komín poslala k zemi trhací želatina

Už víc než půlstoletí se odstřelům komínů i jiných nepotřebných staveb věnuje střelmistr Petr Rod. Komín v dole Hamr I. jej překvapil svou tuhostí a neochotou jít k zemi.

Jak hodnotíte odstřel? Komín se kácel vcelku pomalu...
Bylo v něm víc železa, než jsme čekali. Nechtělo se mu. V první vteřině, kdy se po výbuchu nic nestalo, jsem měl nedobré pocity. V takové chvíli se člověk chce zastřelit. (smích) Naštěstí se pak složil, kam měl.

Co byste dělal, kdyby zůstal stát?
To by bylo doslova o hubu. Ale už se to párkrát stalo. To se pak musí zpátky, znovu navrtat a dostřelit. Nikomu se to nechce dělat . (smích)

Jakou jste použili trhavinu?
Bylo to pět kilo výbušniny Permit E. Měli jsme celkem 120 vrtů v patě komína. Permit je vlastně trhací želatina smíchaná s dusičnanem amonným.

Kolik takových staveb jste už v životě odstřelil?
Nepočítaně, je mi 74 let. Jsem ze Sokolova, tam jsem dřív dělal vedoucí destrukčního střediska, ročně mi prošlo rukama 1 200 tun trhavin. Ale práce mě baví, dělám i ohňostroje. Vše, co střílí a bouchá, je moje doména.

Máte pojistku „na blbost“?
Tu musím mít, jsem pojištěn na pět milionů a myslím, že by to mnohdy ani nestačilo. Kdysi dávno se mi povedlo vysklít okna všech domů v okolí komína, co jsem střílel.

Těžbu uranu bude na místě někdejšího hlubinného dolu Hamr I. připomínat pouze památník, jehož součástí bude kolovnice a dvě lanovnice. Vznikne příští rok, kdy si Diamo připomene 50 let od počátku uranové těžby v Ralsku. Zbylé plochy se zatravní a zalesní. Právě v zalesněné ploše by měl vzniknout unikátní zoopark. Jeho myšlenku prosazuje starosta sousedního Hamru na Jezeře Milan Dvořák.

„Nedaleko v oboře Židlov jsou zubři a jeleni, objevují se tam vlci, proč by něco podobného nemohlo být i u nás?“ ptá se Dvořák. Zoopark by podle něj zabíral jednu třetinu zalesněné plochy, kudy teče řeka Ploučnice. Prostor by se podobně jako obora oplotil. Uvnitř by se vypustila vysoká a spárkatá zvěř, ptáci a další volně žijící zvířata.

„Inspiroval jsem se Bavorským lesem na Šumavě, kde to perfektně funguje. Lidé chodí mezi zvířaty bez voliér a pletiv, mohou si je fotit a pozorovat. Ani by to pro nás nebylo moc drahé, pouze bychom v zimě přikrmovali senem,“ nastínil Dvořák. Svůj nápad už projednal s Diamem i Libereckým krajem a získal pro něj podporu.

„Zatím to beru jako nápad, o kterém se budeme bavit. Mně se líbí,“ konstatoval hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Zahlazením následků hlubinné těžby a vznikem zooparku ale rekultivace okolí Stráže pod Ralskem neskončí. V okolí probíhala totiž ještě chemická těžba uranu, která byla mnohem škodlivější, zůstalo po ní v podzemí obří jezero kyseliny sírové o rozloze 27 kilometrů čtverečních. Čerpání jedovatých roztoků ze země bude probíhat minimálně do roku 2037.

„Zelená louka bude v Ralsku v roce 2042,“ spočítal letos v lednu při návštěvě Ralska ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cena za azylový dům se nakonec vyšplhala na takřka 20 milionů.
Firma vlivného člena ČSSD prohrála. Omluvu od zastupitelky nedostane

Jablonecká zastupitelka a zároveň poslankyně za hnutí ANO Jana Pastuchová vyhrála soudní spor s místní stavební firmou Ventax, kterou spoluvlastní předseda...  celý článek

Již stávající budova se podle návrhu rozšíří o jedno patro. Kromě tělocvičny...
Lepší, ale dražší. Jablonec chystá novou halu pro judisty

Jablonečtí judisté mají šanci, že se přestěhují do nové arény. Místní oddíl, který ve městě funguje již 63 let, totiž nemá pořádnou tělocvičnu a neustále...  celý článek

Sedmihorské léto pořádá Jitka Maděrová s Josefem Šormem. Z jednodenního...
Dvorek v Českém ráji přitahuje legendy. Po Smokie zahraje Paddy Kelly

Nenápadný dvorek na dohled od Trosek působí dojmem, že se tu o víkendech konají leda svatby. Pod rozměrnou pergolu ale každý rok jezdí hudební a divadelní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.