Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Liberec má svoji první operu. Její hrdinkou je hraběnka z Frýdlantu

  8:57aktualizováno  8:57
Pro liberecké divadlo F. X. Šaldy nastal velký den. Ve světové premiéře uvedlo v pátek baletní operu Legenda o Kateřině z Redernu. Známá skladatelka Sylvie Bodorová ji zkomponovala speciálně pro Liberec a sama napsala i libreto.

Ve světové premiéře uvedlo liberecké divadlo F. X. Šaldy baletní operu Legenda o Kateřině z Redernu. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

„Je to naprosto ojedinělý počin, kdy vznikla původní opera pro oblastní divadlo a ještě na regionální téma. Také proto jsme na ni dostali grant z Ministerstva kultury 450 tisíc korun. Z normálního rozpočtu bychom si to nemohli dovolit,“ poznamenala ředitelka Šaldy Jarmila Pešlová.

„Věřím ale, že ji Liberečáci ocení, protože je to opravdu pěkná podívaná. I když pro toho, kdo je zvyklý pouze na Verdiho, trochu netradiční.“ 

S nápadem přišel bývalý ředitel divadla

Autorka na díle pracovala dva roky. „Vždycky jsem si na operu myslela. Dokonce jsem dvě napsala, jednu dětskou a jednu pro Státní operu v Praze, ale žádná se nakonec na jeviště řízením osudu nedostala. Teď se to podařilo. V úžasném městě a se skvělými lidmi,“ pochvaluje si Sylvie Bodorová.

Legenda o Kateřině z Redernu

Ve světové premiéře uvedlo liberecké divadlo F. X. Šaldy baletní operu Legenda...

Druhou premiéru divadlo uvede v sobotu 27. prosince.

Hudba a libreto: Sylvie Bodorová
Dirigent: Marek Štilec
Režie: Martin Otava
Scéna a kostýmy: Aleš Valášek
Sbormistr: Tvrtko Karlovič
Choreografie: Alena Pešková

Kateřina: Lucie Kašpárková, Lívia Obručník Vénosová
Kryštof, syn Kateřiny: Michal Bragagnolo
Albrecht z Valdštejna: Luboš Skala

S tématem o majitelce panství Frýdlant, Liberec a Zawidóv v druhé polovině 16. a začátkem 17. století za ní přišel před více než dvěma lety tehdejší ředitel libereckého divadla Martin Otava.

„I když jsem o Kateřině z Redernu slyšela až od něj, rudolfinskou dobu jsem měla zmapovanou. Pracovala jsem tehdy na cyklu pro amerického barytonistu Thomase Hampsona. A ten po mně chtěl skladbu věnovanou době Rudolfa II., ve které žila i hraběnka Kateřina,“ vysvětluje Bodorová, která strávila poslední týdny na zkouškách v divadle.

„Poprvé jsem viděla, jak se moje dílo rodí na jevišti, a bylo to něco jedinečného,“ konstatuje Bodorová. „A přiznávám, že to, co jsem napsala, bylo místy velmi těžké - pro sólisty, orchestr i sbor. Můj syn, který operu diriguje, mi dokonce řekl, že to žádný sbor nezazpívá. A pak jsem přišla na zkoušku a oni to vystřihli skvěle, tak je sbormistr připravil.“

Děj opery zavádí diváka do konce doby vlády Rudolfa II., kdy v Čechách panovala náboženská svoboda a velká část obyvatel byla protestantská. A končí nástupem rekatolizace po bitvě na Bílé hoře, kdy se museli protestanti víry zříct nebo odejít ze země.

A právě v tomto neklidném čase se po smrti majitele panství Melchiora z Redernu vlády ujala jeho manželka Kateřina.

V opeře vystupuje i Albrecht z Valdštejna

„Byla velmi schopná. Kdyby žila v dnešní době, určitě by se dokázala prosadit. Neměla to lehké - muž jí zemřel, když bylo synovi devět, zanechal jí panství, o které se musela starat. Vedla si velmi zdatně a majetky ještě rozmnožila. A to i přesto, že se našlo dost těch, kteří ji chtěli podvést. Zároveň byla i milující matka, která musela překonávat generační spor se svým synem,“ líčí Bodorová.

V opeře vystupuje i vévoda Albrecht z Valdštejna, který se stal majitelem panství po Redernech.

„Je velmi těžké udržet pozornost a napětí. A tak se přiznám, že jsem se nevyhnula ani mírné fabulaci, například při tom, když se Valdštejn snaží získat Kateřinu, nebo tím, že jsem ji nechala žít o deset let déle, aby to zapadlo do dalších reálií opery,“ přiznává Bodorová.

Podle režiséra Martina Otavy není téma Kateřiny z Redernu jen historické a regionální.

„Má nadčasový a celospolečenský přesah. Zobrazuje dobu, kdy končila svoboda víry a nastoupila epocha rekatolizace, doba temna, kdy byli lidé postavení před dilema zřeknout se víry a přežít, nebo zůstat svobodní, ale přijít o majetek a odejít. A to je přece i doba nacismu nebo komunismu, vlastně jakéhokoli ismu, jakékoli diktatury,“ míní Otava.

Důležitou roli v nové opeře hraje balet, který není jen kulisou, ale dotváří atmosféru děje. A baletně je ztvárněná i jedna z postav - Melchior z Redernu, kterého představuje Alexej Jurakov.

Choreografie se ujala šéfka libereckého baletu Alena Pešková, u dirigentského pultu byl syn autorky Marek Štilec, sbor připravil Tvrtko Karlovič. V roli Kateřiny z Redernu alternují Lucie Kašpárková a Lívia Obručník Vénosová.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Již stávající budova se podle návrhu rozšíří o jedno patro. Kromě tělocvičny...
Lepší, ale dražší. Jablonec chystá novou halu pro judisty

Jablonečtí judisté mají šanci, že se přestěhují do nové arény. Místní oddíl, který ve městě funguje již 63 let, totiž nemá pořádnou tělocvičnu a neustále...  celý článek

Autobusy Flixbus a Regiojet
Jako ve vzduchu. Autobusy přecházejí na pohyblivé ceny po vzoru letadel

Cenový boj mezi autobusovými dopravci začíná. Žluté autobusy RegioJetu snižují své ceny na šesti linkách, kde jim nově začínají konkurovat zelené autobusy...  celý článek

Restaurace a klub Chronos v Jablonci nad Nisou nechce dovnitř pouštět lidi pod...
Klub zakázal vstup lidem mladším 21 let. Může jít o diskriminaci

Populární restaurace a hudební klub Chronos v Jablonci zakázal vstup osobám mladším 21 let. Provozovatelé klubu tvrdí, že mládež do klubu nesmí vkročit proto,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.