Ředitel českolipského muzea Zdeněk Vitáček obhlíží novou střechu.

Ředitel českolipského muzea Zdeněk Vitáček obhlíží novou střechu. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Barokní klášter už není vydaný vodě napospas, půl milionu exponátů je v suchu

  • 1
Když se spustily lijáky, tekla voda proděravělou střechou až do přízemí. Ve zdech a na klenbách byly pukliny. Hrůza, jež poškozovala nejkrásnější památku v České Lípě, se však již stala temnou minulostí.

Bývalý augustiánský klášter, kde se ukrývá Vlastivědné muzeum a galerie, má totiž novou střechu za 23 milionů korun. Díky ní už voda nebude nebezpečná pro vzácné sbírky.

„Projektovou cenu za rekonstrukci střechy se ve výběrovém řízení podařilo snížit z třicet dvou na necelých dvacet tři milionů korun,“ řekla náměstkyně hejtmana Hana Maierová. „Měli jsme obavy, jestli se práce dají udělat tak levně a zároveň kvalitně. Podařilo se to díky odpovědné kontrole, o kterou se hodně zasloužil také ředitel muzea Zdeněk Vitáček. Hlídal řemeslníky na každém kroku.“

Práce začaly pět minut po dvanácté

Bývalý klášter s muzeem, galerií a zahradou patří Libereckému kraji. Novou střechu zaplatil pouze ze svých peněz bez jakýchkoliv dotací. Podle Vitáčka začaly práce nikoliv za pět minut dvanáct, ale pět minut po dvanácté.

Českolipské muzeum.

„Trámy byly na některých místech tak ztrouchnivělé, že jimi prošla lidská ruka,“ upozornil Vitáček. „Při rekonstrukci v osmdesátých letech minulého století nechali dělníci pod střechou stavební suť a šindel ze staré střechy. Na jednom místě dokonce vylili šest koleček betonu. Pod střechou praskaly klenby i nosné zdi.“ U staré střechy se nedalo vyloučit, že se na nejvíce poškozených místech propadne.

Řemeslníci ji stavěli na sklonku komunistického režimu - v letech 1987 a 1988. Udělali ji z málo odolného dřevěného šindele. Střechu navíc nastříkali obyčejným luxolem, který nedokáže čelit plísním, škůdcům a dřevokazným houbám.

Krytina z šindele seděla na špatných krovech. Poněvadž se voda dostávala pod střechu, spadl na jednom místě kus římsy a fasády. Na Rajský dvůr muzeum návštěvníky raději ani nepouštělo.

Sousední kostel má také opravenou střechu

Nová střecha je z pálených tašek bobrovek. Specialisté dali dohromady rovněž krovy. Zpevnili je a na mnoha místech vyměnili dožívající trámy.

„Domluvili jsme s církví, aby provedla úpravy střechy na sousedním kostele,“ uvedla Maierová. „Díky nim už odtamtud na střechu muzea nestéká voda a nepadá na ni sníh a led.“

Práce na střeše trvaly více než rok a půl a muzeum během nich zůstalo otevřené. „Při rekonstrukci v osmdesátých letech minulého století se muzeum uzavřelo na pět let,“ připomněl Vitáček. „Bylo pak velmi těžké přitáhnout do něj znovu návštěvníky.“ 

V současné době muzeum nabízí prohlídky všech svých stálých expozic. Lidé se ale nedostanou do Ambitu a Svatých schodů, kde stále ještě pracují řemeslníci.

„Celý zrekonstruovaný areál bývalého kláštera otevřeme pro veřejnost jedenáctého září při Dnech evropského dědictví,“ konstatoval Vitáček. „Připravíme pro ně akci se vzděláváním, kulturními hrami i s občerstvením.“

Klášter v České Lípě vznikal sto čtyřicet let. V muzeu se nyní nachází takřka půl milionu exponátů. Na stálých výstavách je jich k vidění více než pět tisíc.