Otřesy mozku či ochrnutí. Liberecké ARO plní cyklisté i motorkáři

Cyklisté i motorkáři stále častěji končí s vážným zraněním na anesteziologicko-resuscitačním oddělení liberecké nemocnice. Za první polovinu letošního roku už lékaři zachraňovali život třinácti z nich. Některé čeká nemilosrdná diagnóza, že už nikdy nebudou chodit.

Oddělení ARO v liberecké nemocnici. | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

"Za první pololetí jsme přijali pětačtyřicet pacientů, u nichž způsobil zranění úraz," říká primář libereckého oddělení ARO Luboš Morman.

Podle něj závažných úrazů přibývá. Ve většině z nich by přitom nemusely být následky tak tragické. Stačilo by, kdyby měl cyklista na hlavě přilbu a motorkář nejel tak rychle.

"Letos jsme měli i dva případy skoku do vody. Scénář byl podobný, mladí lidé, opilí, kteří skočí do mělké vody," uvedl primář. Zábava dopadne katastrofou, poraní si páteř, následuje totální ochrnutí dolních končetin, částečně i horních. Čeká je invalidní vozík, dlouhodobá rehabilitace.

Příčiny úrazů

Cyklisté: jedna z příčin těžkých úrazů je jízda v noci a alkohol. Hlavně mladým lidem chybí přilba, ta přitom může zachránit život v 80 procentech.

Motocyklisté: Často nemají řidičský průkaz na motorku, jezdí nezodpovědně, zbytečně rychle a nejsou schopni zvládnout stroj.

A tragicky končí i úrazy cyklistů. Při pádu z kola si nejčastěji poraní horní končetiny, zlomí klíční kost. Pokud nemá přilbu, pak si může způsobit lehký otřes mozku až jeho těžké poškození.

"Ze studií švýcarských odborníků vyplývá, že přilba může zachránit život v osmdesáti procentech, v šedesáti procentech to jsou bezpečnostní pásy a jen v patnácti airbagy," doplnil primář.

Kochající se cyklista si při pádu natrhl játra

Lacinou výmluvou cyklisty, který přilbu nenosí, je podle něj i argument, že jezdí pomalu. I při nízké rychlosti totiž může pád skončit těžkým zraněním.

"Měl jsem tu případ cyklisty, který jel asi patnáctikilometrovou rychlostí, kochal se a najednou najel na balvan. Přepadl přes řidítka, zranil si hlavu, měl natržená játra s následným krvácením do břicha," upřesnil.

Ve většině případech končí až smrtí vážné nehody motorkářů. U nich bohužel platí, že i když mají sebelepší vybavení, pokud jedou stošedesátikilometrovou rychlostí, neochrání je nic.

"Motorkáři, to jsou nejtěžší případy. Často jde o polytraumatická zranění hlavy, páteře, dlouhých kostí. Ztratí často velmi mnoho krve, u rozdrcené pánve to může být až dva a půl litru. Měli jsme tu motorkáře, který během čtyřiadvaceti hodin ztratil postupně sedmnáct litrů krve," podotkl primář.

S vážnými úrazy se setkává i Horská služba. Záchranáři v Jizerských horách jezdí často k pádům cyklistů.

"Každý druhý úraz je vážný. Většinou jde o poranění hlavy, od lehkého až po těžký otřes mozku, zhmožděniny krční páteře, odřeniny," upozornil René Mašín, náčelník jizerské Horské služby.

Často jde přitom o pády z kola na přehledných úsecích. Cyklisté se jízdě dostatečně nevěnují, najedou na nějakou nerovnost a zraní se. "Většinou to jsou asfaltové cesty. Letos jsme už několikrát za sebou zasahovali například nad Blatným rybníkem," doplnil záchranář.

Liberecké ARO

Za letošní první pololetí přijalo oddělení celkem 149 pacientů, z toho 45 utrpělo zranění po úrazu, sedm z nich bylo motorkářů, šest cyklistů a dva se zranili po skoku do vody. Největší počet pacientů tvoří ti, kteří mají otravu krve, například z prasklého vředu, či z nádoru. Jeden ošetřovací den u nich patří mezi nejdražší, není problém dosáhnout i půl milionu korun za léčbu. ARO má 28 lékařů a 45 sester a pracuje s rozpočtem 90 až 100 milionů korun.