Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Od luxusní kavárny k bance. Palác Nisa v Liberci slaví 80 let

  6:37aktualizováno  6:37
Ve třicátých letech, kdy se Liberci přezdívalo malá Praha, zažil své hvězdné časy. V dubnu roku 1937 začal lidem sloužit palác Nisa, v němž byla otevřena na svou dobu asi nejmodernější kavárna v celé zemi.

Kavárna Winkler aspirovala na nejmodernější kavárnu své doby. Měla nádherné schodiště, spoustu zrcadel, překrásné, efektní nosné sloupy se třpytivými odrazovými skly pro světelné efekty. | foto: Kniha o Liberci

Dům, s nímž se pro jeho pompéznost a zároveň strohost po válce čeští přistěhovalci jen těžce sžívali, vyprojektoval architekt Fritz Lehmann; jednalo se o budovu spojené pojišťovny Assicurazioni Generali a Moldavia Generali.

Po dostavbě, provedené místními firmami Gustav Sachers & Söhne a Pittel & Brausewetter, nabízel dům obložený hrubě opracovanými kvádry liberecké žuly kanceláře, hotelová i nájemní bydlení, pod střechou se nacházely ateliéry a v přízemí kavárna. Vzhledem ke kvalitě bytů lze usuzovat, že nájemci se rekrutovali především z řad výše postavených zaměstnanců pojišťovny.

Vstup jen v patřičném oblečení

Kavárna, nesoucí během let postupně jména Winkler, Procházka, Pol a od roku 1953 Nisa, bývala vyhlášeným místem. V knize Marka Řeháčka Liberecké zajímavosti se objevila vzpomínka pamětníka Roberta Poláčka na dobu krátce po jejím otevření.

Kavárna Winkler aspirovala na nejmodernější kavárnu své doby. Měla nádherné...

Kavárna Winkler aspirovala na nejmodernější podnik své doby. Měla nádherné schodiště, spoustu zrcadel, překrásné, efektní nosné sloupy se třpytivými odrazovými skly pro světelné efekty.

„Kavárna Winkler aspirovala svým zařízením na nejmodernější kavárnu té doby. Měla nádherné schodiště, spoustu zrcadel, překrásné nosné efektní sloupy se třpytivými odrazovými skly pro světelné efekty. V roce 1937 tam hrál perfektní orchestr pod taktovkou chorvatského dirigenta jménem Lipšakov a zpíval tam černý tenorista Rigoletto. Taktéž v té době vystupovali na doplnění kavárenského programu různí umělci a artisté. Například duo s excentrickými tanci, dále havajští umělci s kytarami a úžasný artista Robert Kellner. Do tohoto luxusního podniku se smělo jen v patřičném oblečení,“ zavzpomínal pamětník.

Tancovalo se nahoře v prvním patře i dole v přízemí, v šedesátých a sedmdesátých letech v kavárně hrály špičkové barové kapely, mládež dováděla na hojně navštěvovaných diskotékách či odpoledních čajích, vystupovaly tu i orchestry Gustava Broma nebo Ladislava Bareše, hrával zde populární diskžokej Oscar Gottlieb.

Od bufetu k bance

Po pádu socialismu už kdysi slavná kavárna spíše jen skomírala, později se změnila v bufet s vývařovnou a definitivní ránu pohostinskému provozu zasadil rok 2015, kdy v Nise otevřela svou pobočku banka Sberbank.

Dům byl během desetiletí bohužel poškozen řadou přestaveb. „Největší ztrátou je znehodnocení interiéru kavárny a exteriéru parteru, kdy došlo k odstranění elegantní zděné předzahrádky a zajímavého vstupu s karuselovými dveřmi,“ posteskl si památkář Jaroslav Zeman.

Památkáři ale v tomto případě mnoho nezmohou. Nisa totiž není v seznamu kulturních památek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Luděk Vele bourá křížovou cestu.
Načerno postavená křížová cesta musela z Grabštejnu pryč, boural ji sám Vele

Přesmutnou tečku dostalo čtvrtstoletí, po které se sólista opery Národního divadla Luděk Vele zasazoval o záchranu hradu Grabštejna na Liberecku. Ve středu...  celý článek

Michal Benda z Držkova postaví zákazníkům na míru až 150 kol za rok.
Začínal v garáži, dnes staví závodník kola za desetitisíce

Garáž byla jeho první dílnou. Rodiče si mysleli, že se zbláznil, když se v ní chce živit nejen prodejem cyklistických kol, ale i jejich výrobou. Dnes Michal...  celý článek

Ředitel cvikovského pivovaru Viktor Tkadlec.
Pivovar táhne do Lužických hor turisty, cvikovský Klíč zná i Praha

Cvikovský pivovar, ještě před třemi lety ruina, se zařadil mezi nejzajímavější turistické cíle Lužických hor. Patří k němu obnovený rybník, hostinec Sladovna,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.