Kácení stromů na Masarykově třídě začalo v pondělí. Letos jich půjde k zemi

Kácení stromů na Masarykově třídě začalo v pondělí. Letos jich půjde k zemi šest, za rok všechny. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Do staleté aleje se zahryzly motorové pily. Památkáři zatím vyčkávají

  • 4
Pracovníci památkového ústavu zatím vyčkávají, jaký bude postup Liberce v plánovaném vykácení a obnově vyhlášené aleje na Masarykově třídě. Podle nich by se měly do aleje znovu vrátit lípy a nové stromoví by mělo mít nejlépe opět čtyři řady.

Letos by mělo padnout k zemi šest nejzničenějších stromů, s opravdovým velkoplošným kácením pak hodlá město začít za rok. Památkáři mají jasno: Nejlepší by bylo, kdyby měla alej opět čtyři řady jako kdysi. A zase lípy.

"Vždycky se do alejí vysazovaly. Mohlo by se využít těch druhů lip, které se dnes do měst používají: klidnější, kompaktnější, které se tolik nerozrůstají," myslí si Vladimíra Králová z liberecké pobočky Národního památkového ústavu.

Nebylo by to s ohledem na vedení kolejí a inženýrských sítí poněkud složité? "Když se chce, všechno jde. Stačí se podívat do ciziny," zní odpověď.

Památkáři k obnově aleje musí logicky říct své, protože stromořadí se nalézá v chráněné městské památkové zóně.

"Vše bude ale nutné probrat ještě s dalšími místy, kterých se to týká, určitě se k tomu vyjádří odbor dopravy a životního prostředí libereckého magistrátu," vypočítává Králová.

Zatím město zahájilo správní řízení na vykácení celé aleje. "Dokud nebudeme mít potřebné podklady, nijak plány města komentovat nebudeme. Nevíme ani jak vypadá projekt obnovy. V něm se řeší například inženýrské sítě nebo to, jaký druh stromů se bude znovu vysazovat," říká památkářka.

Za den spotřebuje strom 150 litrů vody

Právě to, že projekt obnovy ještě není zpracovaný, je důvodem, proč se Liberec zatím do velkých akcí stran aleje ještě pouštět nemůže.

Alej vypadala dosud na první pohled vcelku hezky. Ale na ten druhý?

"Stromy byly nahuštěné, prorůstaly korunami do sebe. Strom potřebuje mít kolem sebe prostor, mimo jiné kvůli příjmu vody. Za den spotřebuje minimálně sto padesát litrů, takže musí hledat všude možně kolem sebe v zemi," objasnila Králová.

Nehledě na necitelné, byť dobře míněné zásahy do stromů, provedené v minulosti. "Vytvářely se po nich dutiny a v těch se daří dřevokazným houbám," doplnila Králová.

Stromům dávala zabrat také sůl, kterou se v zimě sype ulice. "Třeba Rohanova alej na Sychrově těmito neduhy netrpí. Logicky, protože je v přirozeném přírodním prostředí. Nevedou tam žádné inženýrské sítě ani silnice, která se v zimě solí," porovnává Králová.