Snímky Fuksy z vazby | foto: Ústav pro studium totalitních režimů

Chrastava odhlasovala pamětní desku pro muže popraveného komunisty

  • 1
Až napotřetí se zastupitelům Chrastavy podařilo schválit pamětní desku pro Rudolfa Fuksu, kterého ve 21 letech popravili komunisté. Zastupitele města rozdělil spor o jeho památku - starosta desku prosazoval, pro zdejší levici byl však Fuksa zběhem.

Pamětní deska se nakonec na místním muzeu odhalí 9. srpna.

"Jsem rozhodnutím zastupitelstva potěšen. Ti, co hlasovali pro, vydali jasné stanovisko. Kdyby se to nepovedlo, hodně bych si to vyčítal. Navíc součástí usnesení je i zrušení dřívějšího rozhodnutí, v němž tehdejší zastupitelé návrh na pořízení pamětní desky neschválili," uvedl starosta Chrastavy Michael Canov.

Proč se však okolo Fuksova jména rozhořel několik let trvající svár? Fuksa se sice v Chrastavě nenarodil, ale vyučil se zde sazečem písma a do roku 1949 pracoval ve zdejší tiskárně svého otce. Poté se přihlásil do Sboru národní bezpečnosti a po různých peripetiích skončil u pohraniční stráže v Nýrsku jako telegraf. Byl odsouzen na jeden rok vězení za drobnou krádež, ale trestu se vyhnul útěkem přes Šumavu do Bavorska.

Tam byl naverbován americkou zpravodajskou službou, dostal pistoli a občanský průkaz na jméno Václav Trojan a 19. října 1951 se vrátil se svým kamarádem Jiřím Hejnou do Československa. Za osm dní byli oba zadrženi po udání v Klatovech a 12. března 1952 byli odsouzeni k trestu smrti. Verdikt soud udělil za zběhnutí, velezradu a vyzvědačství.

Byl to zběh, míní zastupitel

Pro Fuksu na posledním jednání hlasovalo 14 z 19 přítomných zastupitelů. Proti byl komunista Pavel Pěch. Miroslav Pivoňka z ČSSD se zdržel. Tři zastupitelé nehlasovali vůbec.

Mezi nimi sociální demokrat Miloslav Pilař, jeden z nejhlasitějších odpůrců pamětní desky. Tomu se nelíbí zejména fakt, že Fuksa zběhl z armády. Trest za zběhnutí mu pro připomenutí potvrdil v roce 1992 i Krajský soud v Ústí nad Labem.

"Na Fuksu je třeba stále nahlížet jako na zběha. On se do armády v 17 letech sám přihlásil a po krádeži a svém zběhnutí moc dobře věděl, jaký ho čeká trest. Taková byla doba. Je mi samozřejmě líto jeho mladého života, ale já z něho hrdinu dělat nebudu. Myslím si, že jsou tu jiní, kteří si to zaslouží," řekl Pilař.

Podle dřívějšího vyjádření historičky Kateřiny Lozoviukové z liberecké Technické univerzity je Fuksa bezesporu obětí komunistického režimu. "Na druhou stranu ale vstoupil do Sboru národní bezpečnosti a byl přidělen k pohraniční stráži," uvedla.