Jedenáct kilometrů dlouhý parovod je čtyřicet let starý a předimenzovaný. „Na přelomu tisíciletí zmizely velké průmyslové podniky, které páru potřebovaly pro svou výrobu, a proběhla velká vlna zateplení. Průměrná domácnost dnes potřebuje polovinu tepla než v minulosti. Velikost trubek byla počítána na tehdejší spotřebu a nyní ta pára, čím déle stojí a pomaleji jde, tím chladne a ztrácí energii. To je hlavní zdroj ztrát. Horkovodní potrubí s odpovídající kapacitou bude výrazně účinnější,“ vysvětlil Lukáš Jankovský, mluvčí teplárny.
Parovod nahradí užší trubky, v nichž bude horká voda, a které budou v úseku od Košické ulice přes centrum města až k Energomontážím zabudované v zemi. Kolem fotbalového stadionu U Nisy až do Pavlovic pak trubky povedou nad zemí.
„Je to akce, která bude probíhat několik let. Celý parovod nejde vyměnit najednou, takže se na tom bude pracovat po úsecích, kdy se vždy vybuduje paralelní potrubí. Začít chceme v roce 2017, doufáme, že do konce letošního roku budeme vědět, zda na to získáme dotaci,“ dodal mluvčí.
Projekt za 351 milionů korun nejenže výrazně sníží ztráty na parovodu, ale odstraní i noční můru některých odborníků. Ti totiž upozorňují na fakt, že pokud by do Liberce přišla povodeň, strhla by parovod do koryta Nisy a ve městě by nastala spoušť.
„Jedna obrovská povodeň už pod Jizerskými horami byla a musíme s ní bohužel počítat znovu,“ upozorňoval už před časem bývalý ředitel jabloneckého závodu Povodí Labe Jaroslav Jaroušek.
Při povodni by parovod vytvořil hráz
Stalo se to v roce 1897, kdy na Jizerské hory během jediného dne napršelo na metr čtverečný země až 340 litrů, což je dosud evropským rekordem. Bouřící řeky a potoky pak ničily továrny, domy nebo silnice a připravily o život přes 120 lidí.
Tak silný příval vody by dnes strhl parovod do Nisy a na mnoha úsecích vytvořil hráze, kde by se zachycovaly stromy a další naplaveniny. Celé dolní centrum by se tak ocitlo pod vodou. Čím dříve parovod zmizí, tím prý lépe.
Teplárna žádá peníze z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Získat může nejvýše dvacet procent, zbytek zaplatí z úvěru.
„Aktuálně byla přijata žádost Teplárny Liberec o dotaci a zda budeme úspěšní, to se dozvíme na konci letošního roku. Projekční práce ale už běží na plné obrátky,“ uvedl člen představenstva teplárny Vladimír Pitín.
