Člen sdružení U Slunečních lázní Jan Tomášek nesouhlasí se stavbou dalších...

Člen sdružení U Slunečních lázní Jan Tomášek nesouhlasí se stavbou dalších rodinných domů. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Patrové domy poškodí přírodu, zlobí se lidé. Úřad přesto stavbu povolil

  • 7
Pocity vzteku a bezmoci se mísí v obyvatelích rodinných domů v liberecké části U Slunečních lázní. V cenné přírodě má vyrůst několik patrových domů, proti kterým místní léta bojují. Chtějí proto rozhodnutí krajského úřadu napadnout u nejvyššího správního soudu.

Deset let odvraceli snahu developerské firmy postavit v místě prameniště Jizerského potoka a biotopu vzácných živočichů několikapatrové domy pro desítky nových nájemníků. Deset let také krajský úřad snahu stavebníků o udělení výjimky zatrhával. Až do letošního března.

Odbor životního prostředí udělil výjimku z ochranných podmínek pro ohrožené živočichy. Developer totiž projekt přepracoval a počítá už „jen“ s deseti rodinnými domy. Veřejný zájem převážil nad zájmy ochrany přírody na zachování nedotknutelnosti území, vysvětluje úřad udělenou výjimku.

Člen sdružení: Nevíme, kolik se toho vytěží

„Nikdo to tu nechápe. Deset let tu životní prostředí chrání vzácné živočichy, teď dá výjimku developerské firmě, i když se už má jednat o deset rodinných domů. O rozhodnutí jsme přitom ani nevěděli a nemohli jsme zareagovat,“ řekl Jan Tomášek, člen občanského sdružení U Slunečních lázní a povoláním projektant.

Výjimka počítá s tím, že v místě nebudou terénní úpravy. „To je ale nesmysl. Budou tu muset těžit velké množství zeminy. Nikdo přitom nepředložil žádné propočty, kolik se toho vytěží. Při udělení výjimky to nikoho nezajímalo,“ tvrdí Tomášek.

Ukazuje na podhorskou louku v příkrém svahu. „Vypadá to, jakoby ani nevěděli, co povolili. Je tu sklon tak dvaadvacet procent. Až tu někdo bude stavět, budou tu obrovské zářezy, zemní práce a tedy zásahy do přírody. S naprostou jistotou se tu nelze vyhnut zemním pracím v ochranném pásmu lesa, které výjimka zakazuje,“ propočítal Jan Tomášek.

Místní se obávají kácení

Společnost Michael Development chtěla na začátku v území stavět rezidenční areál šesti viladomů s celkem šedesáti byty. Přestože se dnes hovoří už o deseti rodinných domech, sdružení poukazuje na to, že se na potřebě velké těžby zeminy nic nezmění. Týká se to především chystané silnice k domům, jež vede krajem lesa. Obávají se i kácení.

U louky porostlé diviznami a na dohled mokřadu, kde žijí zvláště chránění živočichové – mloci, ropuchy i užovky, stojí hlouček místních obyvatel. Ani jeden tomu, co se stalo, nerozumí. „Proč se mají dávat nějaké výjimky developerům? Tak ať staví tak, aby nepotřebovali ke stavbě žádné výjimky,“ namítla Hana Fialová. Členka sdružení, která na problém upozorňovala například liberecké zastupitele.

„Je to jen truc lidí, chtějí se koukat do zeleného.“

Bydlí hned naproti budoucímu staveništi, které celou oblast dramaticky promění. „V tom, že se všichni snaží vystupovat proti projektu, který se snažíme protlačit územním řízením, vidím jen truc těch lidí. Sami si postavili domy, chtějí se koukat do zeleného a nepřejí si, aby se tam stavělo,“ reagovala na kritiku Hana Myslivcová, která zastupuje vlastníka pozemků.

„Masivní odtěžení tu nebude. Rozhodně to nebude takový zásah, jako by způsobily původní viladomy. Projekt jsme zásadně umírnili a držíme se toho, co už bylo v území povoleno. Oproti původně plánovaným třem stům lidí by přibylo jen padesát,“ doplnila.

Kdy se se stavbou začne, zatím nedokáže odhadnout. Výjimka je vydaná do konce roku 2019. „Kvůli tomu, že tu lidé nechtějí ani žádné rodinné domy, máme problém prosadit změnu územního rozhodnutí. Můžeme stavět, až nám to povolí,“ uvedla Hana Myslivcová.

Krajský úřad: Soužití chráněných druhů s domy je možné

Podle krajského odboru životního prostředí by výstavba původních viladomů skutečně předpokládala „závažný a nevratný zásah do biotopu mloka skvrnitého, a to především změnou vodních podmínek a velkou intenzitou zastavěnosti území“.

S novým projektem ale úředníci problém nemají. „V roce 2014 došlo ke změně záměru, investor předložil nový projekt, který počítal s výstavbou 12 rodinných domů. Ten již svým rozsahem, domy se zahradami a s malým procentem zastavěnosti, nepředstavuje zásadní negativní zásah do biotopu mloka skvrnitého. Respektive, je zde možné soužití chráněných druhů na lokalitě s rodinnými domy. Již nyní to tak u stávající zástavby funguje,“ vysvětlila Andrea Fulková z tiskového oddělení krajského úřadu.

Na záměr stavby 12 rodinných domů a infrastruktury vydal úřad výjimku už v roce 2014. Loni ale výjimka propadla. Proto investor požádal znovu. Tentokrát o výstavbu 10 rodinných domů.

„Obavu z poškození přírody vyloučily stanovené podmínky pro realizaci staveb, umístěním rodinných domů mimo ochranné pásmo lesa. Výstavba rodinných domů je k místu šetrná a umožní plnohodnotný život lidí a chráněných druhů živočichů i v budoucnu. Toto záměr stavby viladomů podle projektu z roku 2010 zcela vylučoval,“ dodala Fulková.

Sdružení hodlá rozhodnutí krajského úřadu napadnout u nejvyššího správního soudu. „Developer chce samozřejmě stavět. Ale opravdu je nutné zastavět každou volnou plochu? Neměli bychom alespoň někde nechat místo pro přírodu? K čemu pak máme odbor životního prostředí? Chrání developery, nebo životní prostředí?“ zlobí se Hana Fialová.