Pokud by totiž příslušní úředníci výskyt tažného ptáka uznali, podle zákona by se na loukách nemohlo stavět.
Řadě místních obyvatel vadí, že příroda je ve sporu odsouvána na druhou kolej před zájmem jednotlivců.
Místní osadní výbor dokonce říká, že město mohlo porušit zákon, když změnilo územní plán, z luk se staly stavební pozemky a rada města vydala loni v prosinci souhlasné stanovisko k územnímu řízení.
Obyvatelé Proseče požadují, aby zastupitelé přehodnotili své rozhodnutí a stavbu bytů zakázali.
"Domníváme se, že byl pravděpodobně porušen zákon o ochraně přírody a krajiny, v němž má ochrana přírody navrch před územním plánováním a stavebním řádem. Město nikdy nemělo změnit územní plán a vydat souhlasné stanovisko k územnímu řízení. Nejde jen o chřástala, ale také o to, že zájmy jednotlivců jsou upřednostňovány před zájmem ochrany životního prostředí a lidí, kteří tu žijí," říká Jan Jelínek z Osadního výboru Proseč.
Výbor se ve svém boji mimo jiné opírá o průzkum doktorky Mrlíkové, která nezávisle na kauze potvrdila, že od roku 2001 je na Proseči rozsáhlá populace chřástala polního a dalších chráněných druhů zvířat a rostlin.
"Dlouhodobý výskyt chřástala pak potvrdila i Agentura ochrany přírody a krajiny v lednu 2014 a také magistr Bauer, který vypracoval další průzkum pro potřeby nového územního plánu před třemi lety," dodává Miloš Krčmář, předseda Občanského sdružení Proseč.
Hnízdí tu chřástal? Průzkumy si navzájem odporují
Podle odborníků na zdejších loukách hnízdí přes léto až deset párů ohroženého ptáka. Jenže průzkumů existuje několik a například ten od společnosti Envigea s.r.o., který si nechali vypracovat majitelé pozemků, o žádném zásadním hnízdišti chřástala nemluví.
Vedení města oponuje, že svoji úlohu ve sporu už sehrálo, když schválilo změny územního plánu.
"V této fázi je nezbytné počkat na stanovisko krajského úřadu a státní správy. Náš odbor životního prostředí ani státní památková péče nemůže o chráněných rostlinách a živočiších rozhodovat. Navíc je nutno dodat, že průzkumy doktorky Mrlíkové byly k dispozici až na konci celého průzkumu v lednu 2014. Oddělení životního prostředí informace z probíhajícího průzkumu nemělo a veškerá jejich vyjádření tím tedy byla ovlivněna," vysvětluje mluvčí magistrátu Markéta Hozová.
Pokud by Futurum, jak je celý bytový komplex nazvaný, kvůli chřástalovi nevyrostl, je dost možné, že Prosečská realitní bude chtít od města zpět peníze za zmařenou investici.
"Případné finanční kompenzace zatím nemáme vyčísleny," podotkla mluvčí.
Pozemky v Proseči kupovali, když byli členové zastupitelstva
Vlastníky společnosti Prosečská realitní a.s. jsou kromě Pelty ještě bývalý jablonecký zastupitel za ODS Ivo Bartoněk a manželky obou aktérů.
Peltův společník Bartoněk pro MF DNES uvedl: "Nechci celou záležitost kolem pozemků, výstavby bytů a výskytu chřástala nyní komentovat. Nechci se totiž pouštět do žádných emocí a ani nejsem kompetentní se vyjadřovat k odborným věcem ohledně výstavby."
Oběma podnikatelům se v roce 2008, kdy pozemky na Proseči kupovali, povedl takřka obchod snů. Pětašedesát tisíc čtverečních metrů půdy koupili za více než 7,7 milionu korun. Za jeden čtvereční metr tedy zaplatili asi 120 korun. Půda se pak změnila na stavební parcely.
Velkou část pozemků koupili od města v době, kdy oba byli členy jeho zastupitelstva.
"Je třeba se i ptát, pro koho se ty byty vlastně budou stavět. Místo aby lidé bydleli v centru měst, jdou na okraj a ve městě vznikají velké proluky. Navíc si zničíme další kus přírody, a to už nepůjde vzít zpět," uzavírá Martin Švarc, člen občanského sdružení Proseč a místní obyvatel.
