Majitel svijanského pivovaru, společnost LIF, se ujala největší ostudy Liberce – díry na Perštýně, která zbyla po firmě ECE a jejím neúspěšném pokusu postavit tu obchodní galerii.
Do pěti let tu chce vybudovat moderní komplex s byty, kancelářemi a technickými pracovišti, sportovištěm a parkem a tím důstojně zlikvidovat jeden z libereckých brownfieldů. Společnost už představila projekt a vyhlásila, že přijde na zhruba 1,2 miliardy korun.
Budoucnost kopce Perštýna je tedy jasná, už méně se ale ví, že zastavět ho chtěli už komunisté. Plán vznikl v 70. letech minulého století. Na svahu mělo vyrůst jedno z dalších panelových sídlišť pro řádově tisíce lidí.
Mělo se táhnout od spodní křižovatky ulic Na Bídě a třídy Zdeňka Nejedlého, dnešní Milady Horákové, až na vršek ke krematoriu. Měly je rámovat ulice Na Perštýně a U Sirotčince, seshora urnový háj a z boku Střelnice a tehdejší dětský domov (dnes hospic, pozn. red.).
Urbanisté do celku zakomponovali z druhé strany i školu v Gollově ulici, kterou chtěli nafouknout dostavbou, aby se do ní vešly i děti z paneláků, a vybavili ji velkým hřištěm. „Na Perštýně se připravuje bytová výstavba, která urbanisticky zhodnotí pohled na exponovaný severní svah mezi krematoriem, Střelnicí a křižovatkou Na Pláni (dnes zhruba obchodní dům Lidl pozn. red.),“ stojí v knize Liberec minulosti a současnosti z roku 1980, kterou sepsali známý liberecký architekt Svatopluk Technik a historik Vladimír Ruda.
Na stránkách je dokonce plánek, jak by mělo nové sídliště vypadat a pohledová studie. Kromě osmipatrových paneláků měl ve spodní části kopce vyrůst i jeden třináctipatrový věžák, k jehož spodní části by přiléhala přístavba s kavárnou a cukrárnou. O restauraci nebo hospodě se v plánku nemluví.
Obyvatelé měli mít k dispozici obchod, velkou mateřskou školu, čtyři vnitřní sportoviště, šest parkovišť i dvoje garáže. Okolí paneláků měly lemovat stromy a trávníky.
Plánované výstavbě musely ještě před přelomovým rokem 1989 ustoupit původní domy ve spodní části křižovatky a celá strana ulice Na Perštýně a tím dostala čtvrť dnešní obrysy. Záměr se nakonec nepovedlo uskutečnit, holý kopec zarůstal lebedou a náletem a děti si na něm hrály na indiány a občas sáňkovaly.
Fámy hovořily o tom, že je kopec plný radonu
Důvody, proč se záměr nepovedlo uskutečnit, nikdo nezveřejnil. V kuloárech se mluvilo o tom, že kopec je plný radonu. Jisté je, že po roce 1989 sídliště moc nefrčela, a kopec se dostal do soukromých rukou.
Dnešní „děravou“ podobu dostal až v roce 2008, kdy už byla vlastníkem developerská společnost ECE. Ta z něj na něm chtěla postavit obchodní galerii s restauracemi a byty, ale problémy měla od samého počátku.
Nejdřív se stavebním povolením, protože o místo přes ulici začala mít zájem jiná společnost se stejným marketingovým nápadem, a pak zase kvůli tomu, že kopec vydlabala až přespříliš.
Věc se dostala až k mezinárodní arbitráži v Londýně, protože ECE požadovala od státu 1,8 miliardy za zmařenou investici. Soud prohrála a nastalo vakuum. A oplocená díra se plnila vodou, zarůstala náletem a obyvatelům okolních domů se vkrádala do snů.
Lidé se báli, že se svah sesune a jejich domy stáhne s sebou.
„Žádný strach, kopec je vyztužený a zpevněný ocelovými kotvami. Po celé ploše jsou rozmístěné sondy, které kontrolují, jestli neujíždí. Ani se nehne,“ říká Jiří Šolc, který je manažerem nejnovějšího projektu. „Jestli je tam radon nebo ne, nevím, ale možné to je, celý hřeben je totiž na žule. Pro stavbaře to ale dnes není problém.“
První stavba ze zamýšleného komplexu administrativních budov, obytných domů, veřejné zeleně a sportovišť by podle Tomáše Kučery, člena představenstva LIF, mohla vzniknout do pěti let.
„Perštýn se zařadí mezi naše největší projekty, které jsme zatím uskutečnili, bereme to i jako velkou výzvu,“ dodal Kučera.
