Nejvyšší zaplacenou sumou bylo čtrnáct set korun za pohlednici s párem na špacíru na Smrku v Jizerských horách. Není to ale zdaleka nejvíc, co dokážou sběratelé za vysněné lístky dát.
"Aukce děláme už přes deset let a některé pohlednice se prodaly za víc než dva tisíce korun," prozrazuje licitátor a sběratel v jedné osobě Pavel Vursta.
Někdy o ceně nerozhoduje ani tak jejich kvalita. "Spíš to, že je lidé chtějí mít, šprajcnou se a přihazují hodně vysoko."
Při dražbě starých pohlednic kráčejí kolem dějiny. "Tady máme pohled do Radničního sklípku," připomíná Vursta jednu z nejslavnějších libereckých pivnic, ukrytou v nejspodnějších útrobách novorenesanční radnice.
Podle Vursty jsou pohlednice se starými hospodskými lokály hodně populární.
Tentokrát ale letěla i liberecká čtvrť Růžodol. Jednou stál lístek s jejím vyobrazením 1 100 a podruhé 960 korun. Nejobvyklejší ceny se pohybují od 100 do 200 korun.
"Při dražbách vidím, že lidé už berou Liberec za svoje město mnohem víc než dřív a nejde o žádné naplaveniny, které sem přišly z vnitrozemí po roce 1945," prohlašuje Vursta.
Konec druhé světové války představuje mezník rovněž pro pohlednice zařazované do libereckých dražeb. Mladší obrázky na nich nespatříte.
Sběratelé většinou upřednostňují pohlednice s nějakým sdělením, které vypovídá o osudech našich předků.
Milostivá paní, velectěný pán či spanilomyslná slečna
Vurstu vždy potěší starosvětské oslovení jako Milostivá paní, Velectěný pán či Spanilomyslná slečna. Případně určení adresáta - Božence do kolonie Červeného kříže v Nové Pace.
Na dražbě ale byly i jiné připomínky zašlých časů. Objevil se tam třeba sportovní diplom Wernera Krause nebo kronika z Raspenavy. Prodala se za 1 150 korun.
"Velké aukce pohlednic se konají v Praze, ale v krajích je naše dražba pravděpodobně jediná," shrnuje Vursta.
Sám se soustřeďuje na pohlednice ze železnice. Aby také ne - dlouhá léta dělal přednostu na lanovce Českých drah, jež vede z Horního Hanychova na Ještěd.