Polská elektrárna Turów

Polská elektrárna Turów | foto: Roman Čejka

Polský Turów by mohl zásobovat teplem města na severu Čech. A levněji

O krok blíž je myšlenka vytápění Liberce, Jablonce, Chrastavy a Hrádku nad Nisou teplem z obří elektrárny v polském Turówě. Existuje první studie projektu. Gigajoul tepla z Polska by byl oproti Liberci a Jablonci levnější o dvě stě korun.

Ještě před třemi měsíci mohla tato myšlenka vytápění českých měst horkou vodou z polské elektrárny Turów vypadat jako utopie. Dnes však již existuje první studie tohoto záměru.

Podle ní by lidé v Liberci a Jablonci nad Nisou měli dlouhodobě platit za jeden gigajoul kolem pěti set korun. Vyplývá to z Koncepce zásobování teplou vodou české části ERN.

"Nejde o definitivní čísla, přesto lze se závěry koncepce, kterou pro nás vypracovala firma energetického specialisty Antonína Kotnauera, do budoucna počítat," vysvětlil Vladimír Pachl z Energetické agentury Trojzemí.

Ta myšlenku vytápění českých měst polskou horkou vodou po dvaceti letech oprášila. Z nejnovější koncepce lze vyčíst přibližné náklady na páteřní horkovod z Polska až do Jablonce nad Nisou.

"Bude dlouhý čtyřicet osm kilometrů a měly by ho tvořit dvě trubky o průměru šedesát centimetrů. Jeho stavba přijde na jeden a půl miliardy korun. Ještě o dvě stě milionů dražší by měly být rozvody v jednotlivých městech," řekl tajemník Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník.

Zahájení stavby nejdříve v roce 2013

Koncepce však počítá s dnešními cenami stavebních prací a materiálu. Změnit to může fakt, že odhadovaný termín zahájení stavby je v roce 2013 nebo o rok později.

"Proto je také těžké určit ceny tepla za gigajoul. Při dnešní nabídce teplárny Turów, která nám chce prodávat jeden gigajoul za sto třicet korun, by cena horké vody na všech čtyřech odběrových místech byla dvě stě sedmdesát korun."

"K tomu je třeba přičíst náklady na místní rozvody. Nejlevněji by to dnes vycházelo v Chrastavě a Hrádku, kde by lidé dnes platili méně než čtyři sta padesát korun za gigajoul. V Liberci a Jablonci o padesát korun víc," uvedl Pachl.

Elektrárna Turów

Tepelná elektrárna Turów leží na polsko-německých hranicích na území obce Bogatynia poblíž trojmezí hranic Německa, Polska a České republiky. Hnědé uhlí k zabezpečení chodu elektrárny pochází ze sousedního velkolomu stejného jména. Elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1962 a má instalovaný výkon 2 106 MW. Důl má rozlohu 45 km2. Hloubka je 225 metrů. Hnědé uhlí k zásobování elektrárny má stačit do roku 2040.

Starostové všech čtyř měst se nechali již před časem slyšet, že projekt vytápění českých měst polskou horkou vodou budou podporovat.

Stejně jako představitelé teplárenských společností.

"Kdyby se to podařilo, tak to bude pro občany Chrastavy velmi výhodné," nechal se slyšet Petr Vedral, který provozuje teplárenství v Chrastavě.

Jak bude myšlenka možného vytápění českých měst polskou elektrárnou pokračovat?

V současnosti prochází koncept odbornými posudky na Technické univerzitě v Liberci a 20. září by měly obě strany podepsat v Turówě smlouvu o další spolupráci.