Archeolog Petr Brestovanský si prohlíží stopy po kulkách ve zdi.

Archeolog Petr Brestovanský si prohlíží stopy po kulkách ve zdi. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Gestapo tu vraždilo. Mučírna připomene temnou válečnou minulost Liberce

  • 2
V Liberci znovu ožije zlo. Tentokrát má ale sloužit dobré věci – poznání zapomenuté válečné historie města a celého regionu. Obecně prospěšná Společnost Archa 13 zpřístupní bývalé suterénní popraviště a mučírnu gestapa v Rumjancevově ulici.

Je vedle krajské vědecké knihovny za bývalým sídlem firmy Tarmac. Archa v opuštěných prostorách otevře stálou výstavu, která zmapuje nejen válečné osudy Liberce, ale i divoké odsuny a rabování revolučních gard.

Expozice nese pracovní název Zlo Liberce. „Je nám jasné, že třeba v případě zpřístupnění bývalého popraviště gestapa budeme mnoha lidem trnem v oku. Nechceme totiž zmínit jen válečnou minulost Liberce, ale i historii prvních měsíců po válce. A mnozí z těch, co se po válce dopouštěli rabování a jiných zločinů, ještě žijí. Divoké odsuny ostatně dnes také nejsou populární téma. Nechceme být ale jednostranní, máme zájem ukázat, že zlo je zlo ať ho páchá kdokoliv,“ zdůraznil Petr Pimek z Archy 13. Expozici by společnost ráda otevřela do roka.

Z domu gestapa, kde bylo za války popraviště a v květnu 1945 velitelství sovětské armády v Liberci, dnes existuje už jen suterénní popraviště. Kdysi tu býval památník, dnes je vše opuštěné a vybité.

„Práce na památníku začaly v srpnu 1979. Původní expozici navrhnul Vladimír Ruda a jmenovala se Liberecko v boji proti nacismu,“ přiblížil Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.

Minulý režim využíval místo k pietním aktům

Objekt mučírny je stále kulturní památkou. „Sklep není stavebně nijak zajímavý, předchozí režim místo využíval při nejrůznějších výročích k pietním aktům. Bývala tam jména popravených a otisky po kulkách na sloupu. Přesný počet popravených je záležitostí dalšího studia. Někteří historici si také nejsou jistí, zda jde o skutečné místo poprav. Faktem ale je, že dnes už stržený dům využívalo gestapo. Je dobře, že se této historii Liberce bude někdo věnovat,“ řekl památkář a ředitel Severočeského muzea v Liberci Jiří Křížek.

Archa 13 chce dále také oživit i zapomenuté osudy osobností, které si už dnes nikdo s Libercem nespojuje.

„Málokdo ví, že zakladatel jogurtové firmy Müller pocházel z Liberecka. Liberecký horolezec a turista Rudolf Kauschka byl zase mistr Evropy v jízdě na saních a ve dvacátých letech se zasloužil o výstavbu horské chaty Liberecká chata v rakouských Alpách. Zajímavá je třeba i spojitost současného primátora Batthyányho s bitvou u Liberce. Bojoval v ní jeho maďarský prapředek,“ zmínil Petr Pimek.