Zpracoval jej spoluautor oceňovaného frýdlantského náměstí, Vladimír Balda s kolegou Martinem Jirkou na popud občanského sdružení Víska.
"Na každé vesnici by měl být kostel, ten nemáme a mít nebudeme. A nebo by vesnice měla mít náves, kde by si lidé mohli sednout, popovídat, zkrátka se družit. Ani takové přirozené centrum nemáme, chceme ho ale vytvořit," zmínil František Tuhý, předseda občanského sdružení Víska.
Projekt je teprve v počátcích, občanské sdružení se zatím rozhlíží po možnostech, jak jej zaplatit.
"Z peněz obce by se dala uskutečnit určitě pouze část, zřejmě bychom museli žádat o dotace. Chceme ho ale dotáhnout do konce," dodal Tuhý.
Víska nemá historicky daný střed. Podle architekta Vladimíra Baldy spontánně slouží od padesátých let minulého století jako centrum rozlehlý prostor před kulturním domem.
Na místě stála na konci druhé světové války tovární hala tkalcovny postavená v roce 1887. Továrnu v roce 1949 zbourali, pouze strojovna se o čtyři roky později dočkala rekonstrukce na kulturní dům, který využívají všechny obce, jež spadají pod obec Višňová.
Zbořenou tovární halu připomíná rozlehlá obdélníková plocha odpovídající půdorysu haly. Tu architekti ve své studii dělí na dvě části. Poslouží jako parkoviště a hřiště pro míčové hry.
Zpevněná plocha je zakončena ocelovou konstrukcí zastřešující pódium. "Velikostí a tvarem odkazuje na industriální architekturu budovy tkalcovny. Ve druhé polovině plochy zůstává systém pravidelně vysázených stromů. Mezi stromy jsou osazeny panely s informacemi o historii obce a o katastrofální povodni, která obec postihla před třemi lety," popsal studii architekt Vladimír Balda.
Ve vyprojektovaném parčíku najdou děti najdou atrakce, na nichž se mohou vyřádit. Vně půdorysu bývalé továrny architekti navrhli víceúčelové sportovní hřiště.
