Kateřina Sadílková, od října 2014 zastupující a od loňska jmenovaná generálního...

Kateřina Sadílková, od října 2014 zastupující a od loňska jmenovaná generálního ředitelka Úřadu práce ČR. Předtím vedla krajský úřad práce v Liberci. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Prázdniny. A některé děti jdou ze základní školy rovnou na úřad práce

  • 4
Za týden opustí základní školu a místo na učiliště nebo na střední školu půjdou přímo na úřad práce. Takových mladých lidí budou i letos v Libereckém kraji desítky. Další z nich sice do učiliště nebo střední školy nastoupí, ale za pár týdnů tam skončí.

Také jejich kroky povedou na úřad práce. Na podporu však nemají nárok, poněvadž nikdy neokusili žádné zaměstnání. Jejich rodiče dostávají přídavky na dítě sedm set korun měsíčně.

Letos v květnu bylo v Libereckém kraji bez práce sedmdesát chlapců a dívek, kteří dorazili na úřad práce ve věku patnáct let.

„Na konci května jsme v Libereckém kraji evidovali dvě stě padesát tři uchazečů o zaměstnání ve věku patnáct až osmnáct let,“ říká krajská ředitelka úřadu práce Kateřina Sadílková. „Během patnáctého roku života jich k nám přichází skoro dvacet osm procent.“

V kraji se nachází nejvíce mladistvých bez práce na Liberecku - sto. Třicet sedm z nich zamířilo na úřad práce okamžitě po skončení základní školy, dalších šedesát tři sice začalo navštěvovat učiliště nebo střední školu, ale skončilo během prvního nebo druhého ročníku.

Podle Sadílkové pocházejí uchazeči o zaměstnání ve věku patnáct až osmnáct let z různých společenských skupin.

Často jde o mladé lidi z chudých nebo společensky slabých rodin. „Jsou také z rodin procházejících tíživou životní situací,“ dodává Sadílková. „Rodiče se třeba rozvádějí nebo se oba ocitli bez práce.“

Mezi oblasti s nejvyšší nezaměstnaností patří pohraniční Frýdlantsko. „Ve Frýdlantě jsou určitě děti, co nemají práci a nechodí ani na střední školu ani na učiliště,“ upozorňuje starosta Dan Ramzer. „Ale o žádný masový jev se nejedná.“

Na Frýdlantsku nabízí vyučení Střední škola hospodářská a lesnická. „Každý rok zaznamenáváme několik případů, kdy žáci nastoupí do prvního ročníku, vezmou si pomůcky a za několik týdnů přestanou do školy chodit,“ podotýká zástupce ředitelky Milan Dreschler. „Další skončí s učením později.“

Mladým chybí kvalifikace, pomohou jim poradci

Mladí lidé od patnácti do osmnácti let mají velmi nízkou šanci získat práci. „Podle našich zkušeností dávají zaměstnavatelé přednost lidem starším osmnácti let,“ prohlašuje Sadílková. „Pro mladší uchazeče o práci totiž platí omezení - nesmějí kromě jiného pracovat na nočních směnách. Schází jim navíc kvalifikace. Pokud zaměstnání seženou, pak většinou jen jako krátkodobou brigádu. Objevují se u nás také uchazeči s neúplným základním vzděláním, pro něž se práce hledá velice těžce.“

Nezaměstnaným ve věku patnáct až osmnáct let pomáhají kariéroví poradci. „Zvou si je na individuální pohovory a snaží se je nasměrovat ke studiu na střední školy nebo učiliště,“ uvádí Sadílková. „Mladistvým nezaměstnaným slouží Informační a poradenská střediska. Řadě z nich dokázali odborníci poradit s výběrem vhodného studijního oboru. Střediska jsou určena také rodičům, výchovným poradcům a pedagogům.“

Mladistvých uchazečů o práci v Libereckém kraji sice v posledních třech letech ubývá, ovšem pouze velmi pozvolna.

„Na konci května letošního roku se jejich počet ve srovnání se stejným obdobím loňského roku snížil o devět, ve srovnání s květnem 2013 o třicet jedna,“ vypočítává Sadílková. „Současné číslo dvě stě padesát tři je však stále vysoké.“

Ze statistiky vyplývá, že mladistvých bez práce bývá nejméně na začátku školního roku. Jejich počet pak roste, což vrcholí na konci druhého pololetí.