Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pravěcí gurmáni v Českém ráji si pochutnávali na ropuchách a skokanech

  9:43aktualizováno  9:43
Jsou praobyvatelé Českého ráje předky francouzských gurmánů, nebo dokonce typicky francouzská pochoutka žabí stehýnka pochází od nás? Asi ani jedno. Archeologové pracující v Konejlově jeskyni ale přišli se zajímavým odhalením. Zjistili, že naši předci rádi jedli skokany nebo ropuchy.

Naleziště v Konejlově jeskyni u Turnova ukrývalo kosti žab, ale i dalších zvířat včetně veverek, lišky, krtka, strakapouda i netopýrů. | foto: Muzeum Turnov

Už v pravěku obývaná Konejlova jeskyně v Klokočských skalách nedaleko Turnova vydala svědectví o "gurmánských orgiích" na žábách. Zdejší obyvatelé tu před deseti tisíci lety pojídali především skokana hnědého a ropuchu obecnou.

Konejlova jeskyně stejně jako mnohé další v minulosti osídlené jeskyně a převisy v Českém ráji byly narušeny nelegálními výkopy hledači pokladů. Archeologům pak nezbývá nic jiného, než se snažit z "podzemního archivu" zachránit co se dá.

Naleziště v Konejlově jeskyni u Turnova.
Naleziště v Konejlově jeskyni u Turnova.

Naleziště v Konejlově jeskyni u Turnova

"První zjišťovací sondáž proběhla už v roce 2010. Pro další velkorysejší výzkum jsme potřebovali získat peníze, což se loni podařilo díky dotaci z Fondu kulturního dědictví Libereckého kraje," poznamenal počátek prací v Konejlově jeskyni archeolog Muzea Českého ráje v Turnově Jan Prostředník.

Archeologové postupně prosívali usazené vrstvy ze třech vyhloubených sond, a tak získali nejen artefakty, tedy člověkem vyrobené předměty, ale i takzvané ekofakty - uhlíky a zbytky rostlin či zvířecích kostí. Ty pak putovaly na přírodovědné analýzy, což je kromě samotného odkrývání minulosti další a velmi důležitá část výzkumných prací.

Nejvíc kostí pochází z doby nejstaršího osídlení

Čerstvé výsledky přinesly nejedno překvapení. "Archeologický výzkum prokázal obývání či jiné využívání Konejlovy jeskyně ve čtyřech obdobích lidských dějin. Ve střední době kamenné, době bronzové, mladší době železné a vrcholném středověku," popisuje Prostředník.

Nejspodnější úrovně jeskyně podle radiokarbonové analýzy uhlíků, kterou provedla laboratoř v americkém státě Georgia, dokládají osídlení už v období 8 225 až 7 945 let před naším letopočtem. Jde o nejstarší radiokarbonové datum pro mezolit, tedy střední dobu kamennou, v Českém ráji. Takto staré osídlení potvrzují i nalezené štípané nástroje.

Konejlova jeskyně ukrývala řadu pozoruhodných nálezů. Byly mezi nimi kosti žab

Konejlova jeskyně ukrývala řadu pozoruhodných nálezů. Byly mezi nimi kosti žab z období mezolitu.

Další zajímavostí je na 500 zvířecích kostí, které se podařilo při výzkumu zachránit. Vzhledem k agresivitě zdejších půd jde o výjimečný nález, který putoval do Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Lenka Kovačiková, která se zabývá naukou o kostech, osteologickou analýzou určila, že 85 procent nalezených zvířecích kostí pochází z doby nejstaršího osídlení, deset procent z mladší doby železné a pět procent ze středověku.

Velkým překvapením bylo, že sedmdesát procent kostí z mezolitu tvořily ostatky skokana a ropuchy. "Dále se nalezly kosti drobných hlodavců včetně veverek, kosti jezevce, lišky, krtka, strakapouda i netopýrů," stojí v univerzitní analýze. Vzhledem k tomu, že většina kostiček nesla stopy opálení, jde zřejmě až na výjimky o pozůstatky po "hostinách".

Žabí jídelníček byl dán vlhkým prostředím jeskyně

Také návštěvníci jeskyně v mladší době železné si zřejmě pochutnávali na žabích stehýnkách, i když už v menší míře než jejich předchůdci. Žabí jídelníček byl asi dán prostředím jeskyně.

"To bylo vlhké, tedy pro obojživelníky příhodné. A proč by se pralidé vydávali za nějakou jinou potravou, když tady měli dostatek žab. V Českém ráji jsou i suché převisy, kde nejsou po žabích hostinách ani památky," uvedl.

Jaký byl průměrný jídelníček pralidí v období mezolitu v Českém ráji se lze jen dohadovat. K dispozici je jen malé množství nálezů. Výzkum Konejlovy jeskyně ale nastínil, jak vypadala tehdejší příroda. V blízkosti jeskyně se nacházela světlá doubrava, tedy vegetace dubu s poměrně hojným zastoupením borovice lesní, lísky obecné a smrku ztepilého.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V úterý oslavila paní Anna 103 let. A i když je to úctyhodný věk, ona si z něj...
Karel Gott zpíval sousedce pod oknem, vzpomínala stotříletá stařenka

Zažila elektrifikaci českých zemí, slyšela poprvé promluvit rozhlas i první gramofonovou desku, viděla vzducholodě v civilní dopravě, pamatuje objev penicilinu...  celý článek

Víkendový festival Mácháč 2017.
Na taneční festival k Máchovu jezeru vezli dealeři stovky tablet extáze

Dvě stovky tablet extáze měli u sebe dva muži z Ašska, kteří se vypravili na víkendový festival taneční hudby Mácháč 2017. Každý z nich měl u sebe sto kusů...  celý článek

Festival Mácháč 2008
Na návštěvníky party u Mácháče dohlídnou policisté, vyzbrojí se samopaly

Tisíce návštěvníků zamíří o víkendu na taneční technoparty Mácháč 2017. Akci budou provázet i zvýšená bezpečnostní opatření. Kromě tanečníků sem proto dorazí i...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.