„K jubileu úmrtí žádnou zvláštní akci nechystáme, to spíš na přelom května a června, kdy bude mít Patočka sté desáté výročí narození. Nyní promýšlíme, jak tuto významnou osobnost připomenout. Možná nějakým večerem v divadle, mohlo by to být třeba něco jako panelová diskuse,“ zamýšlí se starosta Turnova Tomáš Hocke.
Jan Patočka pocházel ze staré turnovské rodiny, narodil se v domě v Sobotecké ulici 1. června 1907. Na něm má ostatně také pamětní desku.
„Doplnili jsme ji textem Charty 77,“ zmínil Hocke.
Rodné město ale Patočka krátce po narození opustil. Jeho otec, okresní školní inspektor, byl v září 1911 přemístěn do Poličky a rodina se nakonec odstěhovala do Prahy.
Podle pamětníků sem mnoho nezajížděl, a tak bylo pro většinu Turnovanů překvapením, když prezident Václav Havel při své historicky první návštěvě města v roce 1990, v den Patočkových narozenin, odhalil slavnému rodákovi pamětní desku.
Další významný okamžik spojený s Patočkou se v Turnově odehrál při příležitosti státního svátku 28. října před sedmi lety. Tehdy se in memoriam stal čestným občanem Turnova, kde se před 102 lety narodil.
Po výslechu zemřel na mrtvici
Vrcholem Patočkova díla, ale zároveň koncem jeho života, bylo založení Charty 77, od jejíhož zveřejnění letos v lednu také uplynulo čtyřicet let. Jedním ze spoluautorů prohlášení, duchovním otcem celého projektu a prvním mluvčím Charty byl právě on.
Mluvčí přitom patřili k nejvíce pronásledovaným signatářům. Na to také Patočka doplatil. Po několikahodinovém výslechu na StB v březnu 1977 zemřel na mozkovou mrtvici. Texty turnovského rodáka se přitom i dnes zdají nesmírně aktuální.
„Bez mravního základu, bez přesvědčení, které není věcí oportunity, okolností a očekávaných výhod, žádná sebelépe technicky vybavená společnost nemůže fungovat. Morálka však zde není k tomu, aby společnost fungovala, nýbrž prostě k tomu, aby člověk byl člověkem,“ napsal v článku, ve kterém obhajoval Chartu i boj proti bezpráví.
