Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lijáky, vichřice, metr sněhu i vedra. Hrázný žije s přehradou už 40 let

  18:05aktualizováno  18:05
Hrázný Jiří Chmelař slouží letos na jablonecké přehradě už čtyřicátým rokem. Viděl kamennou hráz celou uvězněnou do ledového krunýře. Pamatuje kolem vody tolik sněhu, že se v něm dospělý člověk brodil po prsa. A přehrada mu k jubileu uchystala další extrém - sucho.

Letos teplomilnému hráznému počasí přálo. V srpnu naměřil historicky nejvyšší teplotu vody, 26,2 stupně Celsia. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Až na dno se odkryl třeba záliv u bývalé Bižuterie. „Voda klesla už více než čtyři metry pod maximální hladinu zásobního prostoru,“ říká Chmelař. „Nic takového tady nepamatuju, kromě období, kdy se přehrada vypouštěla kvůli vybudování dvou štol.“

Především druhá štola, protipovodňová, rozbouřila před třemi lety město. Řada lidí si myslela, že se jen zbůhdarma sypou peníze do betonové lobby. „Kdo chce pochopit, že Jablonec štolu potřebuje, pochopí. Kdo nechce, pořád na ni jenom nadává,“ tvrdí Chmelař.

Sám se řadí mezi obhájce štoly, jež ústí pod Jabloncem na soutoku Bílé a Lužické Nisy.

„Velké povodně dokážou meteorologové až na výjimky předpovídat několik dní dopředu. Štolou můžeme do Nisy upouštět až čtyřicet metrů krychlových vody za vteřinu a vytvořit v přehradě místo na zachycení přívalových srážek,“ vysvětluje.

Vypouštět se ovšem dá tolik vody, kolik kolem Nisy nenadělá škody. „Což je určitě alespoň deset kubíků za vteřinu. V Jablonci pod přehradou by šel potok z břehů už ve chvíli, kdybychom z ní pouštěli dva a půl metru krychlových, natož ještě víc.“

Podle Chmelaře připomíná současné období konec devadesátých let 19. století, kdy se na Jizerské hory a města pod nimi přivalilo několik povodní za sebou. Nejpustošivější z nich udeřila v roce 1897 a vyvolala vznik tří velkých přehrad. Vyrostly v Liberci-Harcově, na Černé Nise v Bedřichově a v Jablonci-Mšeně.

Právě tam zažil Chmelař nejkrušnější momenty v mimořádně deštivém srpnu 1978, kdy velká voda přepadávala přes bezpečnostní přelivy na koruně hráze a škodila ve městě.

„Lidé mi někdy říkají, že si dokonce pamatují, jak voda tekla vrchem přes celou hráz. Je to ale nesmysl. Něco podobného není prakticky možné. Umím jim ale vysvětlit, proč se pletou. Stalo se, že při povodních dosahovala voda necelý metr pod vrchol hráze. Liják doprovázela vichřice a jak vlny narážely do hráze, vodní tříšť létala přes ni,“ vysvětluje.

Vyhrál by každou hospodskou sázku o počasí

Chmelař se při sporech o podivuhodných klimatických úkazech na přehradě ocitá ve velké výhodě. Vyhrál by každou hospodskou sázku o počasí v Jablonci, poněvadž si vede statistiku s nejnižšími teplotami, s největší tloušťkou ledu a výškou sněhu i přehled o měsíčních úhrnech srážek.

Pracuje s údaji od svých předchůdců a vede si vlastní statistiky. Například o tloušťce ledu má přehled od roku 1973. Nejsilnější byl na jaře 2006. Ještě 28. března sahal ledový příkrov na přehradě do hloubky šedesáti centimetrů.

K prvnímu jarnímu měsíci se váže rovněž sněhový rekord. Šestého března 1970 obklopovala přehradu 125 centimetrů vysoká bílá masa. ́

Další Chmelařův statistický poklad se týká zajímavostí svázaných od roku 1972 s vrtochy zimy.

Z plus tří na minus dvaadvacet. Za pár hodin

„V noci ze Silvestra na Nový rok 1979 přišel nevídaný zlom počasí,“ připomíná hrázný okamžik, po němž v socialistickém Československu nastaly vynucené třítýdenní školní prázdniny a kvůli energetické krizi vysílala televize pouze v omezeném čase.

„Během několika hodin spadla teplota z plus tří na mínus dvacet dva a půl stupně Celsia. Vraceli jsme se tehdy kolem přehrady ze silvestrovské zábavy a pokrýval ji souvislý ledový škraloup. Zamrzla celá republika,“ vzpomíná hrázný.

Ve svém archivu zachytil ještě jeden pozoruhodný rozmar počasí. „Před třiceti lety napadlo v Jablonci na prvního května patnáct centimetrů sněhu. Do prvomájového průvodu jsme šli tenkrát v děsném počasí,“ přidává další zajímavost.

Kromě krásy se v přehradě skrývá také smrtelné nebezpečí. Zanedlouho po jejím napuštění v roce 1911 zahynul pod hladinou školák a po něm dva mladí muži.

Nejteplejší voda byla letos v srpnu, měla přes 26 stupňů

„Utopenců jsem tady bohužel viděl mraky. Někdo zemřel nešťastnou náhodou, někdo se utopit chtěl,“ prozrazuje Chmelař. „Jednou jsme dokonce v zimě vysekávali tělo mrtvého muže z ledu. Několik lidí ztratilo život, když si při návratu z hospody řekli, že si zkrátí cestu domů a přehradu přeplavou,“ doplňuje.

Hrázný si přehradu nejvíc užívá v květnu: „Je ještě plná vody a čistá. Prostě taková svěží, stejně jako stromy a tráva kolem ní.“

Pro některé lidi neztrácí přehrada kouzlo ani na sklonku podzimu, kdy už větve shodily všechno listí. Pár otužilců se v ní koupe ještě v listopadu. „Tři chlapi lezou do vody každý den. Mám vodu taky rád, ale abych se přiznal, musí být alespoň dvacet stupňů teplá,“ tvrdí.

Letos teplomilnému hráznému počasí přálo. K čtyřicátému výročí „sňatku“ s přehradou mu nadělilo pěkný dárek. „V srpnu jsem naměřil historicky nejvyšší teplotu vody. Měla 26,2 stupně Celsia,“ prozrazuje.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Autobusy Flixbus a Regiojet
Jako ve vzduchu. Autobusy přecházejí na pohyblivé ceny po vzoru letadel

Cenový boj mezi autobusovými dopravci začíná. Žluté autobusy RegioJetu snižují své ceny na šesti linkách, kde jim nově začínají konkurovat zelené autobusy...  celý článek

Dlouhá uzavírka Kvůli opravě je na několik měsíců uzavřená Metelkova a...
Značka se objevila pozdě, obyvatelé rozkopané ulice dostávali pokuty

Těžké peripetie zakoušejí obyvatelé domů v okolí rozkopané Metelkovy ulice v Liberci. Nejen, že nemohou kvůli opravě parkovat u domů, ale dostávali ještě od...  celý článek

Provozovatelé druhého největšího větrného parku v zemi doufají, že už v říjnu...
Druhý největší větrný park se už tyčí u hranic, stavbu zpomalily bouřky

Obzor směrem k polským hranicím se proměnil. Nad Václavicemi už stojí všech třináct nových věží větrné elektrárny. Skončila hrubá stavba druhého největšího...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.