"Zeman jako prezident mi nic moc neříká. Mnohem raději jsem měl Havla, byl takový lidský, normální," podotýká Černý.
Navíc jsou teď o hodně přísnější bezpečnostní opatření než za Havla a za Klause. "Proto se mi Zeman dělal špatně. Do záběrů se pořád přimotávala ochranka. Třeba Klause jsem ještě mohl vyfotit, jak jde bez bodyguardů kolem sebe libereckou Pražskou ulicí."
Prvním prezidentem v Bořkově fotoarchivu se stal Ludvík Svoboda. Velitele československé armády, jež bojovala během druhé světové války na východní frontě, potkal jako fotoreportér Obrany lidu.
"Na generálním štábu se slavnostně předával počítač, zabíral tehdy dvě poschodí," vzpomíná Černý.
"Měřím skoro dva metry a Svoboda se mě tenkrát ptal, jestli ještě rostu. Odpověděl jsem, že ne, že mi růst zarazila vojna. Jako voják každým coulem se urazil a odešel. Vážím si ho ale nejvíc ze všech prezidentů z doby socialismu."
Svobodova nástupce Gustáva Husák fotil Černý při slavnostním otevírání pražského metra.
"Husáka jsem nemusel a dokonce se na mě informoval, protože jsem se na něj prý vražedně díval," prozrazuje Černý.
Havla i Klause zachytil Černý při návštěvách Liberce a Libereckého kraje. "Havel sem přijel se svým kamarádem, hercem Janem Třískou," dodává.
Hluboko ve 20. století vyfotil Černý kubánského prezidenta a diktátora Fidela Castra.
"Přiletěl tenkrát na staré ruzyňské letiště," říká Černý.
Zatímco pět našich prezidentů a Castra blýsknul služebními aparáty, snímky Francouze Chiraca pořídil náhodou při výletu do Paříže.
"Procházeli jsme se na bulváru Champs - Élysées a najednou vidíme, že tam je sláva k výročí Velké francouzské revoluce. Vytáhl jsem průkazku MF DNES a procpal se i s batohem na tribunku, kde čekali francouzští fotografové na průjezd prezidenta. Nikdo mě nekontroloval, a kdybych měl v batohu samopal, tak bych ho propašoval jen pár metrů od Chiraca."
Černý používal na rozdíl od kolegů ještě fotoaparát na klasické kinofilmy. Zatáhlo se ale, a tak rozhodl se vyměnit film 400 ASA za citlivější osmistovku.
Zrovna však přijížděla limuzína se Chiracem. "Stihl jsem na osmistovku udělat na poslední chvíli jen dva záběry," prozrazuje Černý.
I jako turista se zastaralým přístrojem odvedl profesionální práci. Jeho Chirac se za pár dní objevil na dvoustraně v Magazínu MF DNES.
