V ubytovně v Raspenavě žije po povodních šestnáct lidí.

V ubytovně v Raspenavě žije po povodních šestnáct lidí. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Přežívají v ubytovně, povodeň z nich udělala bezdomovce

  • 15
Od bleskové povodně už uplynul téměř měsíc a někteří lidé stále nemají kde bydlet. V ubytovně Rekreačního areálu Smědá v Raspenavě žije šestnáct vyplavených lidí. Čekají na demolice, nebo se v jejich domech nedá bydlet.

Vytopeným v Raspenavě vzala domy říčka Smědá. Teď se ukládají ke spánku pod střechou ubytovny se stejným názvem. V době krátce po povodni bylo všech dvaadvacet pokojů s 56 místy obsazeno. Spali tu také vojáci nebo záchranáři.

"Teď už to není tak hektické, v době povodní jsem ubytovávala třeba i ve dvě v noci. Přijížděli dobrovolníci. Teď už se dostáváme domů v sedm nebo osm," vypráví správkyně areálu Vlasta Nosálová.

Lidé přišli o všechno, v areálu bydlí na náklady města. "Armáda odjíždí, dobrovolníků bude také s koncem prázdnin ubývat. Lidé ale bez pomoci nezůstávají," míní správkyně.

Vody se lidé po prožité hrůze bojí pořád. Nově mají strach i z mrazů. Ubytovna přes zimu není obyvatelná.

"Do zimy musíme dát dům do pořádku, i když zatím nevím jak. Peněz není nazbyt. Běžného zedníka bych nezaplatila," říká Lenka Horáková. V ubytovně žije v jednom pokoji se svým malým synem, babičkou a dědou.

V ubytovně v Raspenavě, kde žijí lidé, kterým voda vzala domovy, pracuje Vlasta Sýkorová.

V ubytovně v Raspenavě, kde žijí lidé, kterým voda vzala domovy, pracuje Vlasta Sýkorová.

V pokoji je teď největší potíží místo. Věci musí být i na zemi. Rodina si však nestěžuje. "Musíme zatnout zuby. Věci přeskládáváme, ale dá se to vydržet," dodává Lenka Horáková.

Její syn šel včera poprvé do školy. O nakoupenou školáckou výbavu přišel při povodni. Méněcenně se však ve třídě cítit nemusel. Zaměstnavatel poskytl jeho mamince na nákup nových pomůcek poukázky.

Vytopení se stydí, že jsou odkázáni na pomoc

Ženě, která nám ukazuje pokoj, kde dočasně žije, se při zmínce o povodních chvěje hlas. Zachránila jen batůžek s důležitými dokumenty.

"To, co mám na sobě, mám díky lidem. Voda nám všechno vzala. Hasiči nám zachránili život na poslední chvíli," říká žena. Chce zůstat v anonymitě. Je toho na ní moc.

"Jsme rádi, že tu můžeme být. Za dva týdny bychom navíc měli od obce dostat nový byt," dodává však optimističtěji.

Jméno nechce říct ani muž, který alespoň prozradí svůj věk. Sedmdesát sedm let. "Je to tu senzační. Žije se mi tu krásně. Mám pokoj, vidím na hřiště. Jinak bych neměl kde být," říká přitom spokojeně.

Podle správkyně areálu je přirozené, že vytopení chtějí zůstat v anonymitě. "Pořád cítí stud. Je jim hloupé si třeba říct i o oblečení," vysvětluje.

Pochybují, jestli má smysl opravovat

Polovinu ubytovny využíval jako zázemí místní fotbalový klub. Měl tam šatny nebo sprchy. Teď jsou z prostor sklady oblečení. Jako sklady slouží i provizorní stavební buňky postavené na dvoře.

"Lidé jsou pořád hodně nervózní z počasí. Jako by někdy ztráceli naději. Pochybují, jestli má cenu opravovat. Vidí přístup pojišťoven," líčí zaměstnankyně rekreačního areálu Petra Vondráčková.

Sama se snaží o optimismus. "Od povodně se toho hodně zlepšilo. Je veselejší, když člověk vidí na zahradě kvést růži. To mi zlepšuje náladu," usmívá se Vondráčková.

Přestože ubytovna nemůže být přes zimu v provozu, podle raspenavského místostarosty Jiřího Štibříka se město o všechny vytopené bez domova postará.

"Lidé to musí ještě chvíli vydržet, na ulici ale nikdo neskončí," tvrdí místostarosta.