Dům a muzeum slavného lékaře a léčitele z pomezí Krkonoš a Jizerských hor Jana...

Dům a muzeum slavného lékaře a léčitele z pomezí Krkonoš a Jizerských hor Jana Kittela. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Lidem se otevřel dům faustovskými legendami opředeného lékaře Kittela

  • 1
Netradiční tajemnou noční prohlídku muzea i domu zvaného Burk v osadě Krásná na Jablonecku měli v sobotu lidé, které zajímá život slavného, pověstmi opředeného lékaře Jana Kittela. Obrovský roubený Burk v horské vísce na pomezí Krkonoš a Jizerských hor prochází sedmým rokem rozsáhlou rekonstrukcí a lidé se během této doby dostali do jeho útrob teprve podruhé.

"Opravy už nejsou zvenku vidět, jako na začátku, dělá se ve sklepeních a vnitřních místnostech. I proto jsme chtěli, aby si lidé útroby budovy prohlédli a viděli, že se opravy nezastavily," přiblížil vedoucí sousedního Kittelova muzea Richard Hübel.

Muzeum přibližuje život a dobu lékaře Jana Josefa Antonína Eleazara Kittela (1704-1783), jehož jméno se stalo pojmem.

O málokteré osobě vzniklo takové množství faustovských legend. Jedna z nich praví, že svoji duši upsal Ďáblu, aby vyléčil jakoukoli nemoc. Své sídlo, patrový roubený dům zvaný Burk, kde měl vlastní lékárnu, pokoje pro pacienty, pracovnu i údajnou pitevnu s lidskými kostrami a spoustou knih, prý nechal zbudovat z peněz od Ďábla.

I tyto pověsti si mohli lidé během netradiční akce poslechnout večer u ohně před sousedním muzeem. Děti se během dne zase mohly třeba umělecky "vyřádit" ve výtvarných dílničkách. "Nepřijeli pouze lidé z okolí, legenda zajímá mnohem širší okruh návštěvníků ze vzdálenějších koutů země. Těší se, až bude Burk opravený. Bude v něm expozice a propojí se s muzeem," přiblížil Hübel.

"O Kittelově domě toho vím dost. Zajímá mě, jak postupují práce. Jsem rád, že se to obnovuje," řekl v sobotu Jan Heger, jeden z návštěvníků.

Burk postavený ve čtyřicátých letech 18. století vystřídal po roce 1989 několik majitelů a dostal se do takového technického stavu, že mu hrozilo zřícení. Dnes má novou střechu i obvodový plášť, pracuje se na interiérech a osudu zborcení se stavbě podařilo uniknout.

Práce už podle Hübela spolykaly zhruba dvacet milionů, další podobná suma je ale ještě zapotřebí. Peníze posílá ministerstvo kultury, samotná obec dává do oprav zhruba jeden milion korun ročně.

Velkou pomocí by pro zachraňovanou památku bylo, kdyby se jí letos podařilo sehnat peníze z Norských fondů. Práce by to výrazně urychlilo a podle odhadu by se pak dům mohl otevřít do roku 2015. "Po dokončení by tu bylo muzeum, pro obec by to mohla být i společenská budova. Důležité je, aby žila. Turisté si ji pak určitě najdou," uzavřel Hübel.