Jablonec se budoucí výstavbou čtyř tisíc nových bytů chystá spáchat sebevraždu! To je obrovské číslo, kdo v nich bude bydlet? Jedině, že byste tam nastěhovali uprchlíky...
Ostrá provolání a kousavé otázky neúprosně sprintují ze zadních lavic směrem k těm předním, kde sedí architekti a zástupci města.
Je středeční podvečer a v jednom ze sálů jablonecké radnice právě začala další část dnešního programu - volná debata. Na programu je veřejné projednávání návrhu územního plánu.
Vox populi se sálem ozývá hodinu po poněkud unylém, leč povinném monologu na téma, co je územní plán a jaký je postup při jeho tvorbě.
Výtky k němu letí z úst sociální geografky Michaely Pixové. Té se nelíbí, že studie počítá do budoucna s velkou výstavbou nových bytových a rodinných domů. Podle ní jsou čísla nadsazená.
Vylidní se centrum města?
„Četla jsem demografickou prognózu města a z té vyplývá, že průměrná velikost domácnosti je přibližně dva lidi na jednu domácnost. Překvapuje mě proto, že počítáte s tím, že to bude asi méně než dva lidé na domácnost. Vždyť obyvatelstvo se bude spíše zmenšovat. Postaví se tu nějaké domy a bude se doufat, že se tam nějací lidé přestěhují. Centrum města se bude i nadále vylidňovat,“ říká Pixová.
Architekt Vladislav Hron ze studia Saul, které návrh územního plánu zpracovávalo, kontruje tím, že číslo čtyři tisíce je číslo v takzvané vysoké variantě. Tedy v případě, že by v roce 2030 v Jablonci žilo přes 47,5 tisíce obyvatel.
„Neříkáme, že takováto varianta nastane, územní plán pouze připravuje území na určitý scénář. Spíše nastane varianta základní, tedy, že Jablonec bude mít do budoucna nějakých 45 600 obyvatel,“ odpovídá Hron.
V sále to ovšem šumí dál. Asistentka podává mikrofon mladému muži. „Četl jsem studii, kde se píše, že v Jablonci je 1 900 neobydlených bytů a z toho jen 74 z nich z důvodu nezpůsobilosti k bydlení. Proč tedy město potřebuje dalších čtyři tisíce nových bytů,“ ptá se.
Odpovědí z úst tvůrců územního plánu mu je fakt, že jde jen o statistický údaj. Jsou to byty, které nechátrají, ale obývají je například lidé, kteří mají nahlášeno trvalé bydliště jinde, nebo jsou zde jen přechodně, když třeba do města dojíždějí za prací.
Kolik lidí v Jablonci skutečně bydlí?
„Nemůžeme reálně zjistit, kolik se v Jablonci vyskytuje lidí. Hodně jich je třeba přihlášeno na radnici. My máme přehled pouze o trvale bydlících,“ vysvětluje náměstek primátora Lukáš Pleticha.
Další část lidí v sále opět poukazuje na to, že když se byty budou stavět v okrajových částech města, střed Jablonec bude městem duchů.
„Centrum města se vylidňuje už nyní a tímto se to jenom zhorší. Oproti tomu se na pozemcích minulých i současných zastupitelů plánuje exkluzivní výstavba. Je to prosazování zájmu několika málo jednotlivců. Tento stav je tristní a ukazuje kvalitu práce minulých a současných zastupitelů,“ útočí knihkupec Vladimír Opatrný.
Naráží tím na plánovanou výstavbu menšího sídliště na Proseči. Pozemky tu spoluvlastní místní vlivný politik z ODS a šéf české fotbalové asociace Miroslav Pelta.
Knihkupec přidává upozornění, že lidé proti některým krokům v územním plánu mohou podepsat u něj v knihkupectví petici.
Když chceme stavět, musíme jít do lesa
Úchvatný ptačí pohled na část Jablonce za okny druhého patra radnice pomalu požírá tma. Lesy v západní části města se proměnily ve velkou černou skvrnu. Už se k nim nestáčí zrak, ale další část debaty.
Kus sportovního a rekreačního areálu Srnčího dolu utopeného v lesích má ukousnout rychlostní silnice zvaná Západní tangenta. Plánovaný obchvat má vyhnat dopravu z centra města.
Pro některé lidi je to nejenom ve středu večer brutální zásah do přírody. „Jablonec je město sportu a má tu výhodu, že ujdete pár kroků od domu a jste v lese. Západní tangenta tohle zničí a znehodnotí,“ ozývá se jeden z přítomných Jablonečanů.
Architekt Hron to ale opět vidí jinak. „Celé město je obklopeno lesy, jakýkoliv záměr na infrastrukturu jde řešit dvěma způsoby, a to buď nějakým zásadním zásahem do území, to jest demolováním pro dopravu uvnitř zástavby. Jenže stát, potažmo Ředitelství silnic a dálnic, nebude investovat a řešit silnici první třídy průtahem v obytné zástavbě. Jestliže chceme tohle řešit, musíme do lesa,“ říká Hron.
Další námitky a dotazy zaznívají například na adresu takzvaného výstupu Pod Baštou, který by měl propojit ulici Podhorskou a s ulicí Palackého a ulehčit dopravě kolem Horního náměstí.
Někteří se bojí nové průmyslové zóny
Jedna z přítomných dam, která uvádí, že ji sem vyslali jako zástupkyni sousedé z ulice, kde bydlí, se obává, že v Lukášově jim pod okny budou jezdit kamiony.
„Část území tady je totiž v návrhu územního plánu vedena jako prostor pro možný vznik průmyslové zóny. Řešil vůbec někdo v tuto chvíli, odkud se sem bude napojovat doprava svedená z chystané silnice mezi Jabloncem a Libercem?“ táže se dotyčná.
Náměstek Pleticha jí odpovídá, že zatím tu není žádný investor, který by chtěl stavět továrnu či montážní halu v těchto místech. „To by se řešilo až v rámci případného stavebního a územního řešení,“ odpovídá Pleticha. „Jestli chcete uplatnit nějakou námitku, pošlete nám ji.“
Lidé mohou námitky a připomínky k návrhu územního plánu na radnici posílat týden, do středy 14. října.
Je to poslední dotaz večera. Po dvakrát opakované výzvě moderátora již přítomní mlčí. Po třech hodinách je konec. Nevznikla nakonec žádné výraznější třenice mezi městem a jeho přítomnými obyvateli.
To před pár lety nad stejným dokumentem v sousedním Liberci bylo daleko větší dusno a bouřka.
