„Mělo jít o vlajkový projekt česko-polské přeshraniční spolupráce v novém období, v němž se budou rozdělovat dotace z Evropské unie,“ řekl jednatel české části Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník.
„Ve Varšavě ale Modré hřebenovce nefandí. Expertka polského ministerstva místo ní vybrala raději projekt na marketinkové služby, propagaci pohraničí, školení, semináře a reklamní materiály za zhruba sto milionů korun.“
S Modrou hřebenovkou padly zatím také plány na výstavbu nových rozhleden. Podle Zámečníka počítali autoři projektu s přibližně dvěma sty miliony korun - půl na půl na české i polské straně.
„Turisté musí bohužel zatím zapomenout na dvě desítky nových rozhleden a na sedm set kilometrů čerstvě značených tras,“ upozornil Zámečník.
„Není to poprvé, co polská strana zbrzdila některý projekt. Kolem Modré hřebenovky trvají obstrukce deset let. Přesto začala v roce 2013 sloužit její jižní a severní větev, dlouhá 180 kilometrů. Hlavním partnerem Libereckého kraje se při jejím vybudování stal saský Zemský okres Zhořelec.“
Od Orle až po Praděd
Druhá etapa česko-polské Hřebenovky měla vést z Jizerských hor od polského Orle a končit na Pradědu. Hlavním cílem byla výstavba jednadvaceti rozhleden na hřebenech pohraničních hor.
Přeshraniční projekt vedl Euroregion Glacensis, do něhož patří Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký kraj a polské Dolnoslezské vejvodství. Euroregionu Nisa připadla role hlavního partnera pro Liberecký kraj, saské pohraničí a několik polských okresů.
„Na projekt jsme vynaložili spoustu úsilí. Myslím, že zklamání zažívají také naši polští partneři,“ tvrdí Zámečník. „Bohužel rozhodnutí přišlo přímo z Varšavy.“
Euroregion Nisa se ovšem pokusí vztyčit rozhledny i bez Modré hřebenovky. V lednu příštího roku podá projekt na vybudování pěti rozhleden v letech 2017 až 2018 na české straně hranice a jedné rozhledny na polské straně.
„Poláci se vzdali plánů na výstavbu rozhledny za půl milionu eur v Zatáčce smrti ve Sklářské Porebě,“ prozrazuje projektový manažer Euroregionu Nisa Jaroslav Koreň. „Vybudují ale vyhlídkovou plošinu na kopci Zlatá vyhlídka u Pěchovic.“
Nové rozhledny nejsou všechno, tvrdí znalec
V Libereckém kraji by se mohli dočkat rozhledny turisté třeba v Harrachově a v Rokytnici nad Jizerou. Evropská unie by pokryla 90 procent nákladů na jejich výstavbu. „Rozhledny však vyrostou nejméně o rok později, než kdyby jsme dotáhli projekt na Modrou hřebenovku,“ podotýká Zámečník. „Podle mého názoru se začnou stavět až v roce 2017.“
Známý turista a znalec Euroregionu Nisa Miroslav Těšina nevidí nové rozhledny jako něco, co by bylo klíčové pro prosperitu česko-polského pohraničí.
„Starých tady stojí dost. Nové mají smysl jenom tehdy, pokud si na sebe vydělají a přinesou místním lidem práci,“ prohlašuje Těšina.
„Myslím, že v Libereckém kraji by mohly jít evropské dotace jinam než na nové rozhledny. Například v bývalém vojenském prostoru Ralsko není dodělaná síť cyklostezek a chybí tam služby pro turisty, čehož si nedávno povšimli také moji kolegové z Německa.“
