Za záchranu stromů na Frýdlantsku bojuje i Zbyněk Vlk.

Za záchranu stromů na Frýdlantsku bojuje i Zbyněk Vlk. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Tisíc lidí bojuje za tisíc stromů. Při kácení má zmizet i stoletá alej

  • 13
Téměř tisíc lidí už podepsalo petici kvůli záchraně alejí na Frýdlantsku. Jedna z nich, kočárová alej mezi Raspenavou a Krásným Lesem, je také nominována do soutěže Alej roku. Jednotlivci a spolky tak chtějí na Frýdlantsku zabránit plánu vykácet 950 stromů kvůli rekonstrukcím silnic druhých a třetích tříd.

Chystá ji Liberecký kraj. V rámci česko-polského projektu Od zámku Frýdlant k zámku Czocha za 270 milionů korun by opravou a rozšířením prošlo téměř 24 kilometrů silnic.

Zmizet mají nejen náletové dřeviny kolem některých silnic, ale třeba i stoletá jasanová alej z Raspenavy na Krásný Les. Krajští zastupitelé už schválili spolufinancování projektu.

Zástupci iniciativy Zachraňme aleje na jednání žádali kompromis, který umožní opravit silnice, ale zachrání co nejvíce stromů.

„Vadí nám, že v záměru projektu, který šel zastupitelům, není zmíněna žádná alej, jen občas odstranění náletů. Oproti tomu projekt znamená vykácení všech alejí, které jsou podél pěti silnic určených k opravě. Dohromady to znamená 950 stromů, což je pro Frýdlantsko strašné číslo. Lidé jsou z toho jednak překvapení, jednak vyplašení,“ řekl za iniciativu Zbyněk Vlk.

Podle něj odhadem 75 procent lidí, s nimiž členové iniciativy během sbírání podpisů mluví, je pro záchranu všech alejí.

Zanedbané stromy chtějí prořezat

„Devět procent je pro vykácení všech alejí, stejný počet pro vykácení raspenavského stromořadí. Sedmi procentům je to jedno. Jsou to dost zajímavá čísla a myslím, že by o tom měl Liberecký kraj vědět,“ řekl Vlk.

Iniciativa upozorňuje na to, že by se měly zanedbané stromy jen prořezat. Ty, které jsou ve špatném stavu a nepůjde je zachránit, by mohly ustoupit vybudování výhyben.

Jenže zásadní rozpor spočívá v tom, že projekt má zlepšit propustnost silnic. Ta se bez masivního kácení neobejde.

„V aleji stromů znamená každé vyjetí ze silnice náraz do stromů. Riziko usmrcení při nárazu na strom je více než osminásobné v porovnání s tím, kdy k vyjetí mimo silnice dojde na místě bez pevných překážek podél silnice. V Dánsku, Finsku a Švédsku je dokonce z hlediska bezpečnosti silničního provozu stromořadí kolem silnic zakázáno,“ zmínil Jaroslav Zámečník, tajemník Euroregionu Nisa a jeden z otců projektu.

Na nedávném jednání s kritiky kácení vedení kraje slíbilo, že pokácené stromy v co největší míře nahradí.

Taková šance opravit silnice se nebude opakovat

„Když se na některé vícevěké aleje podíváme, tak vidíme, že dožívají. Naše zkušenost je taková, že je lepší vysázet novou stejnověkou alej než dosazovat mezi stoleté stromy mladé stromky,“ řekl pro ČTK ředitel Krajské správy silnic Libereckého kraje Jan Růžička.

Hejtman Martin Půta zase zdůraznil, že Od zámku Frýdlant k zámku Czocha je vlajkový česko-polský projekt. „Možnost opravit 24 kilometrů silnic z tohoto zdroje je mimořádná a opakovat se nebude,“ uvedl hejtman Půta.

Spoluautor projektu Zámečník poukázal na to, že projekt má zlepšit dopravní dostupnost příhraničního území, zvýšit bezpečnost a odstranit nebezpečně úzká místa.

Na úzkých silnicích se totiž už dnes často nevyhne osobní auto s autobusem. Podle Zámečníka už dnes nelze trvat na tradici stromořadí budovaných kdysi podél „tereziánských silnic“.

„V současné době stromořadí kolem silnic ve všech směrech negativně ovlivňuje bezpečnost silničního provozu, je pevnou překážkou stojící ročně značné množství lidských životů,“ míní Jaroslav Zámečník.

Řidič se zabil po nárazu do stromu

Během státního svátku se po nárazu do stromu zabil řidič Citroënu Xsara, který jel po silnici třetí třídy ve směru od Frýdlantu na Kunratice. Tragická nehoda se na Frýdlantsku stala i 16. září, kdy po nárazu do stromu zahynul v Novoměstské ulici řidič Daewoo Matiz.

Do boje za záchranu frýdlantských stromořadí se vložila i nevládní organizace Arnika. Upozorňuje na to, že se jedná o silnice, po kterých projede jen pár desítek aut za celý den.

Podle Arniky by měli autoři projektu využít stromořadí naopak jako lákadla pro turisty.

„Ve vyspělejších částech Evropy už pochopili, že aleje podél silnic nižších tříd nejsou hrozbou, ale naopak příležitostí pro rozvoj celého regionu. Například Německo nabízí tradičně turistům různé takzvané prázdninové cesty, jejichž účelem je zážitek z cestování a navštívení místních pozoruhodností,“ řekla vedoucí kampaně Zachraňme stromy Marcela Klemensová z Arniky.

Podle Arniky patří už dnes Liberecko mezi kraje, které se podle statistik kácení chovají k silničním alejím drasticky. Uvádí data poskytnutá silničáři, z nichž vyplývá, že za posledních deset let padlo podél silnic druhých a třetích tříd Libereckého kraje 2 296 stromů, vysázeno však bylo jen 170.