Páteční všelidové hlasování mělo zabránit prodeji letiště a technických služeb...

Páteční všelidové hlasování mělo zabránit prodeji letiště a technických služeb (4. října) | foto: Ota Bartovský, MAFRA

První liberecké referendum skončilo neúspěchem, přišlo málo lidí

  • 33
Historicky první liberecké referendum nepřilákalo dostatečný počet lidí. Páteční všelidové hlasování mělo zabránit prodeji letiště a technických služeb. Aby byly výsledky pro město závazné, muselo by se referenda zúčastnit alespoň 35 procent všech oprávněných voličů, tedy téměř 28 a půl tisíce lidí. Přišlo jich však jen 13 599, tedy 16,9 %.

"Spadl nám server, takže definitivní výsledky zatím nemáme. Ale ty průběžné naznačovaly, že počet účastníků patrně nebude dostatečný," uvedla dvě hodiny po skončení referenda, po páteční dvaadvacáté hodině, mluvčí magistrátu Zuzana Minstrová. Její odhad byl zcela správný. Přišla jen necelá polovina nutných nejméně pětatřiceti procent oprávněných voličů.

"Referendum by se nemělo zneužívat ku prospěchu jedné politické strany, ale mělo by být ku prospěchu všem. Bohužel kvůli jedinému politickému hnutí došlo právě v našem městě k naprosté devalvaci smyslu referenda. Asi tu již nikdy nebude mít tento nástroj tu správnou hodnotu. Na druhou stranu jsem ráda, že lidé mají vlastní rozum a nepodlehli tak silné manipulaci, nátlaku a lžím," komentovala výsledek referenda primátorka Liberce Martina Rosenbergová.

První referendum se konalo na popud opoziční Změny pro Liberec, která sehnala pro vypsání referenda víc než osm tisíc podpisů. Iniciátor referenda a lídr Změny Jan Korytář však tvrdí, že z výsledku není zklamaný.

"Věřím, že ti občané města, kteří k referendu dorazili, dají jasný vzkaz, jaký mají na další výprodej městského majetku názor. A věřím, jako neskonalý optimista, že ho vedení města bude respektovat," uvedl Korytář.

Prvním referendem podle něj nic nekončí. "Naopak, otevírá se nová etapa, neboť zkušenosti z přípravy toho prvního budeme moci využít u dalších, pokud bude v Liberci takové vedení, které nebude se svými občany chtít příliš diskutovat," dodal Korytář.

Změna bojuje proti prodeji strategického majetku města mimo jiné proto, že ho neměla žádná ze stran, které v roce 2010 do libereckého zastupitelstva kandidovaly, ve volebním programu.

"Problémy města nejde řešit rozprodáváním majetku," upozornil Jan Korytář, předseda Změny a zmocněnec přípravného výboru referenda. Prodej areálu letiště a technických služeb by měl do rozpočtu města, zatíženého dvoumiliardovým dluhem, přinést zhruba 200 milionů korun.

Uspořádání referenda přišlo na milion a půl

Liberečané se hlasováním měli vyjádřit i k případnému prodeji pozemků a nemovitostí vyřazených z privatizace nebo dalších podílů města v obchodních společnostech. Primátorčin náměstek Jiří Šolc však upozornil na to, že prodej letiště město zastavilo a letošní rozpočet už s příjmem z jeho prodeje nepočítá.

Radnici přišlo uspořádání referenda bezmála na milion a půl. "Do komisí musí zasednout na sto padesát městských úředníků, protože iniciátoři referenda je nedokázali obsadit," uvedl před hlasováním tajemník magistrátu Jindřich Fadrhonc.

Změna chtěla referendum spojit s parlamentními volbami. Termín ale liberecké zastupitelstvo schvalovalo ještě před letními prázdninami, kdy se nevědělo, že předčasné volby budou.

Vycházelo tehdy z doporučení ministerstva vnitra, podle něhož by se referendum mělo konat do 90 dnů od vyhlášení. Změna se pokusila v září o odvolání usnesení, což zastupitelé odmítli. I ministerstvo vnitra městu potvrdilo, že by takový postup byl v rozporu se zákonem.

V Liberci se už v roce 1998 uskutečnilo referendum o odtržení Machnína, Karlova a Bedřichovky. Týkalo se ale jen obyvatel těchto částí, nikoli celého Liberce. Tentokrát měli možnost hlasovat všichni obyvatelé města.

,