V Jablonci končí rekonstrukce bývalé fary v Kostelní ulici. Bude sloužit jako

V Jablonci končí rekonstrukce bývalé fary v Kostelní ulici. Bude sloužit jako nové muzeum a kulturní a turistické centrum. | foto: Radek Petrášek, ČTK

Unikátní faru v Jablonci přestavěli za miliony na muzeum a infocentrum

  • 2
Jedna z nejstarších jabloneckých památek se za 24 milionů proměnila v muzeum a zároveň informační centrum. Rekonstrukce fary, kterou v minulosti vlastnili manželé Scheybalovi, finišuje. První návštěvníci si ji prohlédnou na konci listopadu.

Přestavbu na muzeum a informační centrum, které se nyní stěhuje z budovy radnice, provázela kritika.

"Do 25. listopadu bude infocentrum z důvodu inventury, stěhování, finálních příprav a zabydlování nového objektu zavřené," řekla Regína Fučíková z Jabloneckého kulturního a informačního centra, které bude objekt provozovat. Pro návštěvníky se budova slavnostně otevře v pondělí 26. listopadu.

Josef Václav Scheybal

Byl český malíř, grafik, ilustrátor, historik umění a etnograf. Středoškolské vzdělání získal na turnovském gymnáziu, poté se seznámil s dílem českých malířů a etnografů Jana Prouska a Adolfa Kašpara, kteří spolu s jeho otcem přispěli k rozhodnutí studovat dějiny umění a etnografii. Stal se členem Svazu českosl. výtvarných umělců. První publikace tvořil s malířským přispěním Karla Vika. Později publikoval se svoji ženou Janou.

Působil v Severočeském muzeu v Liberci. Ve svém díle se zabýval především mapováním lidové architektury severních Čech a její ochranou, například pomáhal při rekonstrukci Kopicova statku. Za komunismu měl problémy s publikováním své práce. Zbytek pozůstalosti byl v roce 2009 odkázán Muzeu Českého ráje. Stejného roku mu byla in memoriam udělena cena za propagaci Libereckého kraje. Zdroj: Wikipedie

Rekonstrukce budovy stála zhruba 24 milionů korun a z velké části ji uhradí evropské fondy. V muzeu se objeví věci se sbírky Jany a Josefa Scheybalových.

Scheybal přispěl k založení skanzenu

Josef Václav Scheybal se zasloužil o první národopisnou expozici v turnovském muzeu a přispěl k založení skanzenu lidové architektury na Dlaskově statku v Dolánkách.

Mezi jeho nejvýznamnější práce patří kniha Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů v severních Čechách, kterou napsal společně s manželkou. Vyšla mu také publikace Senzace pěti století v kramářské písni, pojmem jsou jeho národopisné kresby.

Scheybal komplexně zpracoval severočeskou lidovou architekturu a za totality napsal několik průkopnických prací o ochraně a významu národopisných památek.

Jablonecká fara, kde léta s manželkou žili, byla postavena na počátku 18. století a patří k nejstarším budovám v Jablonci. Památka s neorenesanční fasádou z konce 19. století stojí v centru města proti kostelu svaté Anny, který je nejstarší sakrální stavbou ve městě.

Oba objekty tvoří společně historické centrum města, takzvaný Zlatý kříž. Z pozůstalosti manželů Scheybalových získala jablonecká radnice nejen budovu a její vybavení včetně skla, keramiky, porcelánu nebo koberců, ale také přilehlé pozemky.

Kritici: "Holubičí šeď je hrozná"

Cenné sbírky věnované lidové architektuře, folkloru, starým řemeslům nebo tiskům zase převzalo Muzeum Českého ráje v Turnově. Autorem projektu rekonstrukce památkově chráněné fary je pražský architekt Libor Sommer. Rekonstrukce domu je ale některými lidmi kritizována. Prý je necitlivá a nelíbí se jim ani nátěr domu, takzvaná holubičí šeď.

Jak v srpnu informovala MF DNES, práce na faře provádí firma Helios Bau, která nemá dosud s rekonstrukcí takto hodnotné a chráněné památky zkušenosti. Na webových stránkách firmy se dozvíme, že se mimo jiné zabývá výrobou plastových a hliníkových oken.

Mezi jejími projekty je například vybudování propojovací stavby mezi stávajícími objekty Sklářského muzea v Novém Boru nebo zateplení čtyř pavilonů Základní školy v Březnu. MF DNES tehdy několikrát žádala o vyjádření dotyčnou firmu, ale nedostala ho.

Kritizována je také barva fasády. "Měla by se více řešit komplexnost té stavby, barevné sladění například s blízkým kostelem sv. Anny. Ten pojem holubičí šeď je hodně vágní. Ta východní strana fasády od kostela je v novorenesančním duchu a v té době se takovéto odstíny nepoužívaly," řekl před časem galerista Jan Strnad, jeden z otců projektu.

,