Titul mu chtějí radní udělit za mimořádné zásluhy o rozvoj města. „Profesor Kovář svou odbornou a pedagogickou činností vynikajícím způsobem reprezentoval univerzitu a samotné město Liberec. Svým morálním kreditem pomáhal aktivně budovat občanskou společnost a rozvíjet principy svobody a demokracie,“ sdělil důvody nominace Ivan Langr, náměstek primátora.
Zdeněk Kovář byl uznávaným odborníkem, vynikajícím vědcem a inženýrem. V průběhu svého pracovního působení na vysoké škole i v průmyslu se zasloužil o vývoj a inovaci spalovacích motorů.
Po roce 1968 mu komunistický režim znemožnil pracovat na vysoké škole. Deset let mohl dělat pouze řidiče nákladního auta, než směl pracovat v konstrukci podniku Liaz.
Až do roku 2002 byl aktivní i politicky, když působil v libereckém zastupitelstvu. V posledních komunálních volbách kandidoval za Starosty pro Liberecký kraj, kde získal 3831 hlasů od voličů.
Občanství obdrží rodina Zdeňka Kováře zřejmě na listopadovém libereckém zastupitelstvu, to se má sejít 26. 11. Podle náměstka Langra by bylo vhodné, pokud by čestné občanství předali 17. listopadu.
„K tomu ale asi nedojde, protože všichni zastupitelé se v tento sváteční den nesejdou,“ zmínil náměstek.
Zdeněk Kovář nebude jediným, koho radní ocení. Čestným občanem města se má v příštím roce stát i výtvarník a sochař Markus Lüpertz. Zaslouží si jej za mimořádné zásluhy o umění a reprezentaci města.
„Markus Lüpertz se narodil v roce 1941 v Liberci, o sedm let později uprchla rodina do Německa a usadila se ve městě Rheydt v Porýní. Po studiích na slavné Kunstakademii Düsseldorf je od roku 1961 jako malíř, sochař i básník řazen ke světově uznávaným představitelům neoexpresionismu,“ popsala Jana Kodymová, mluvčí libereckého magistrátu.
Jeho díla jsou k vidění v mnoha významných muzeích a zdobí i veřejný prostor evropských měst jako je Berlín, Paříž, Mnichov či Salzburg. Svou výstavu měl také v Liberci, v roce 2011 ji v Oblastní galerii osobně zahájil.
Jako ocenění za občanské zásluhy se chystá vedení města udělit také Medaili Liberce. Tu naposledy získal v roce 2008 plukovník Stanislav Hnělička, a to za bojové zásluhy ve 2. světové válce. V roce 2016 ji má obdržet Josef Janeček, bývalý ředitel liberecké zoologické zahrady.
Dostane ji jako dárek ke svým osmdesátým narozeninám, které příští rok oslaví 19. září. Zoo vedl od roku 1982 dvaadvacet let.
„Za jeho éry vstoupila zoo Liberec do Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií a následně i do Světové asociace, což je vrcholem diplomatického i chovatelského úsilí každé zoo. Významně také rozšířil chovatelské sbírky a přispěl k rozsáhlé modernizaci expozic,“ zdůraznil náměstek Langr.
Za jeho éry tak například přišli do Liberce oblíbení bílí tygři, podařilo se mu získat rovněž takiny čínské, které mimo Čínu žádná jiná zahrada neměla. Dnes je chová ještě zoo Chomutov a dvě japonské zahrady.
Medaili města získalo v minulosti pouze sedm lidí. Kromě Stanislava Hněličky například František Peterka, Kateřina Neumannová, Milan Uherek či Rudolf Anděl. Zato čestné občanství udělili městští představitelé v historii hned několika osobnostem, a to i kontroverzním.
Pyšnit se jím může například Edvard Beneš, Klement Gottwald či hrabě Eduard Clam-Gallas. V roce 1939 tento titul získal také Konrad Henlein, tehdejší učitel tělocviku, který jej obdržel za sjednocení sudetských Němců a jejich přičlenění k Velkoněmecké Říši.
