Architekt Karel Krytka pojal Riegrovu stezku jako trasu soutěskou plnou dramatických výhledů. Jenže právě ty za 105 let existence zmizely a nejen trasu ze Semil přikryly lesy.
„Je tu ale naděje, že se výhledy do krajiny postupně vrátí. Zvláště tam, kde pozemky většinově vlastní Lesy ČR, je vidět snaha dostat krajinu do původního stavu,“ řekla šéfka Klubu Českých turistů v Semilech Zdeňka Marková.
Na oblíbené trase ze Semil na Podspálov státní podnik před dvěma lety zhotovil na sesutém svahu dřevěný chodník a podle Markové se chystá i pročistit porosty po trase. Dnes jsou totiž na příkrých stěnách Riegrovy stezky jen dvě místa, ze kterých je slušně vidět.
Ta první je hned na začátku trasy v podobě visuté galerie nad řekou a druhá je Böhmova vyhlídka. Ale například Švýcarská partie, která se nachází těsně před ní, byla kdysi plná skal. Dnes je utopená v zeleni.
Riegrova stezkaTrasu slavnostně otevřel 20. října 1909 Klub českých turistů. Vede ze Semil do Železného Brodu podél Jizery, délka je necelých 5 km. Stezka nese jméno po významném politikovi a rodákovi ze Semil Františku Ladislavu Riegerovi. Prochází přírodní rezervací Údolí Jizery u Semil a Bítouchova. Stezka se nedochovala v původní podobě. Mezi lety 1922-1926 byla totiž v místě vybudována vodní elektrárna Spálov, která je dodnes funkční. Po cestě jsou 2 elektrárny, tunel pro pěší, pramen Antala Staška a vyhlídky, z nichž nejkrásnější je Böhmova vyhlídka. Nejhezčí panoráma stezky se nachází nedaleko Semil kde je visutá galerie, dlouhá 77 metrů, postavená 5,5 metru nad původní hladinou řeky. Pramen: Wikipedie |
„Na obrazech nebo fotografiích ze dvacátých a třicátých let minulého století se na loukách pase dobytek, stráně byly upravené a krajina daleko méně zalesněná. Lidé neradi vidí, když se dnes někde kácí a myslí si, že se tím přírodě ubližuje,“ dodala semilská muzejnice Jana Farská Hájková.
Zafouká a stromy padají k zemi
Stromy přidělávají problémy i na Palackého stezce, která vede ostrým údolím Kamenice z Tanvaldu k soutoku s Jizerou v Podspálově. Zvláště dramatická situace bývá v okolí Návarova, kde stromy na skalnatých stráních nedrží a padají do údolí.
„Každý rok se to opakuje. Stačí, aby fouknul vítr nebo pořádně zapršelo a stromy se poroučí k zemi,“ dodala Marková.
Horší bývá situace tam, kde v lesích hospodaří soukromí vlastníci. „Ti většinou snahu příliš neprojevují, a nařídit jim těžbu – až na výjimky – nejde,“ poznamenal Martin Dolenský, který působí za Železnobrodsku jako lesní správce a situaci na Palackého stezce dobře zná. Tady zatím platí, že po větším větru lidé z KČT vezmou motorovou pilu a případnými vývratěmi si cestu znovu proklestí.
Alespoň části turistických tras a vyhlídek však svitla naděje, že se ze zeleného sevření dostanou. Jsou to především ty, které vedou po státních nebo obecních pozemcích. V letošním roce Lesy ČR vykácely oblast okolo takzvané Myší skály, skalní vyhlídky na Kamenické stezce z Podspálova na Bítouchov a před dvěma lety semilští turisté odstranili nálety, které bránily výhledu na Krkonoše z Masarykovy vyhlídky na Cimbále.
