Lékař z ARO narazil v liberecké nemocnici na zavřené dveře, i proto se k pětileté dívce se zastavenými životními funkcemi dostal až po několika minutách. Musel totiž také vyběhnout z budovy a překonat celkem čtyři patra.
V tu dobu bojovaly na jednotce intenzivní péče lékařky a sestry za záchranu dívčina života a čekaly na lékaře. Podle nařízení totiž nemohly nedýchající dívce zavést do průdušnice kanylu pro vysoce účinnou plicní ventilaci. Oživování probíhalo jen za pomoci ambuvaku (obličejová maska se stlačovacím vakem). Trubičku mohl dle výpovědí sester a lékařek zavést dítěti staršímu tří let jen lékař z ARO.
Vyplynulo to z jednání v kauze, v níž rodiče žalují krajskou nemocnici Liberec o 10,9 milionu korun. Jsou přesvědčeni o tom, že nemocnice zanedbala péči. V pondělí advokát rodiny požadoval, aby se žalovaná suma zvýšila o 765 tisíc, neboť se matka musí o zcela ochrnutou dceru starat 24 hodin denně.
Dívku oživili až po deseti minutách
Pětiletá holčička se v roce 2009 léčila na jednotce intenzivní péče dětského oddělení liberecké nemocnice s laryngitidou. Kvůli ní sípavě dýchala a nemohla hlasitě mluvit. Po pěti dnech hospitalizace jí ale přestalo tlouct srdce a na několik minut se jí zastavil dech. Dívka pak zcela ochrnula.
"Dívku se podařilo oživit až po více než deseti minutách. Je nepochybné, že kdyby u lůžka byl okamžitě lékař z ARO a hned by dívku zaintuboval (do průdušnice by prostrčil hadičku, za dívku pak dýchá přístroj), pomohlo by to mnohem dříve," tvrdí právní zástupce rodiny Michal Bušek.
Kromě toho, že nemocnice podle něj nereagovala na chorobný stav včas, existují podle něj nesrovnalosti v době zahájení nebo trvání resuscitace. "Záznamy jsou v sesterské dokumentaci viditelně přepisovány. Je ale otázka, jestli je to nějaká cílená oprava," říká.
V pondělí vyslechnutí lékaři a sestry ale pochybení odmítají. Srdce se dívce zastavilo v noci ze 3. na 4. února 2009.
"Resuscitace byla dost nečekaná, holčička byla na JIP pět dnů. Měla chrapot, jinak se ale nic nedělo," vypověděla Zuzana Schejbalová, mladší lékařka, která během kritické noci pomáhala s oživováním. Podle ní mohlo trvat asi 15 minut.
Dívka měla pocit, že se dusí
Stav dívky se nehoršil ani podle ostatních lékařek a sester. Jenže podle soudcem přečtené zprávy z rána i odpoledne dívka i po pěti dnech ztíženě dýchala a měla pocit, že se dusí.
"Naposledy jsem holčičku viděla o půlnoci a nepozorovala jsem, že se něco děje. Byla na intenzivním lůžku, sledovaly ji sondy. Měla dostatečnou léčbu," řekla lékařka Michaela Richterová. Během kritické noci na JIP sloužila.
Ve tři v noci jí náhle volala sestra, protože dívka nedýchala. Sestra uvedla, že po třetí hodině dívka zvonila a stěžovala si, že se jí špatně dýchá. "Byla dušná. Stáhla jsem jí kyslík a šla volat lékařku. Když jsem s ní telefonovala, podívala jsem se přes sklo a dívka už neseděla na posteli. Myslela jsem, že omdlela a běžela k ní. Ležela na posteli a nedýchala. Začal zvonit alarm, který sleduje její funkce," tvrdí sestra Jana Košťálová.
Volala prý hned na kolegyni, ať podá ambuvak a začaly s oživováním. Do minuty přiběhla z patra pod JIP i službu konající lékařka. "Měly jsme ambuvak a masírovaly srdce, podaly jsme léky. V souladu s interními předpisy jsme hned volaly i lékaře z ARO. Nedařilo se nám dívku resuscitovat, i když jsme dělaly, co jsme mohly," vzpomněla lékařka Richterová.
ARO je daleko
Jenže ARO je v jiné nemocniční budově než dětské oddělení. Lékař Petr Koffler musel seběhnout z druhého patra interny, přeběhnout dvůr a u pavilonu péče o matku a dítě musel ještě zvonit, než se dostal do druhého patra. "Cesta mohla trvat tři až pět minut. Na dětském byly ještě zavřené dveře. Kdokoli, včetně mě, musel zvonit," řekl Koffler.
Podle něj je oživování pomocí intubace účinnější. Na rozdíl od obličejové masky se trubice dostane přímo do průdušnice. "U masky může jít vzduch i do břicha. Přes zduření se dostává do dýchací trubice," zmínil Koffler.
