Zdejší pár snáší oplozená vejce pravidelně, jenže opakovaně se v posledních letech stalo, že snůšku rozbil. „Letos jsme se proto rozhodli vejce odebrat do líhně a pod rodiče umístit umělé podkladky. V okamžiku, kdy se mládě začne líhnout, jsme chtěli naklubané vejce vrátit do hnízda,“ vysvětlil Michal Podhrázský, kurátor ptáků v ZOO Dvůr Králové.
Jenže pár dva dny před líhnutím hnízdo opustil a ani zvuky mláděte ho zpět nepřilákaly. Umělý odchov ošetřovatelé zamítli s tím, že pro další chov by byl dravec nepoužitelný. V případě, že se o ně stará od začátku člověk, mají pak v dospělosti problém sžít se s ostatními ptáky i s výběrem partnera a péčí o potomky. Jedinou možností tak byla adopce.
A protože liberecká zoo už pod náhradními rodiči odchovala nedávno například supa hnědého i himálajského, putoval malý hadilov právě sem. Pěstouny se stali orli bělohlaví. Samice mládě ihned přijala a začala ho zahřívat a po chvíli i krimit. Během hodiny ji v hnízdě vystřídal samec.
Vše se tak zdálo na dobré cestě, jenže problémem se ukázala být komunikace mezi dravci. Hadilov je totiž velmi odlišný druh a pro orly tak bylo v prvních dnech komplikované rozpoznat zvuky mláděte a zjistit, co vlastně potřebuje.
„Zvuk žadonění o potravu u hadilovů totiž zní podobně jako u orla pískání, které rodiče upozorňuje, že je mláděti zima a je potřeba ho rychle začít zahřívat. Během prvních krmení tak ptáče dostalo od pěstounů pouze několik malých soust a místo krmení ho raději neustále zahřívali“, přiblížil Jan Hanel, kurátor dravých ptáků v liberecké zoo.
Hadilov žije převážně na zemi
Během dvou dnů ale zkušení pěstouni problém dialektu vyřešili a od té doby mládě hadilova prospívá. Zatím ale není jisté, jaký bude jeho další osud. S největší pravděpodobností však v Liberci zůstane a rozšíří kolekci zdejších dravců.
Hadilov písař je velký pták, který žije převážně na zemi. Má štěstí, že jej lidé považují za užitečného, protože dokáže lovit jedovaté hady. Díky tomu není v přírodě zatím ohrožený.
V jižní Africe dokonce na farmách chovají ochočené ptáky, kteří pomáhají farmářům s lovem hadů. Své druhové jméno písař získal podle své chocholky, která v klidové poloze připomíná písaře s perem za uchem.
Má velmi dlouhé a tenké nohy, které mu umožňují běhat tak rychle, že jej člověk nedostihne. Živí se převážně malými drobnými savci, ještěrkami, hady a hmyzem, občas nepohrdne ani ptačími vejci. Hadilov žije většinou celý život ve stejném páru.
