Rodiště Vlasty Buriana je ostudou Liberce. Architekti volají po nápravě

Zachránit nejzuboženější libereckou čtvrť okolo Papírového náměstí si přeje nové občanské sdružení Zbytek. Sdružuje liberecké architekty, ale i lidi, kterým není lhostejný osud zdevastované městské části ležící v těsném sousedství samotného centra.

"Na tuto zanedbanou libereckou část, která má ale obrovský potenciál a kouzlo, chceme upozornit, aby se o ni začal konečně někdo zajímat. Proto jsme vytvořili občanské sdružení," vysvětlil předseda sdružení Rudolf Hůlka.

Rodiště Vlasty Buriana

Torzo čtvrti z 19. století vymezují ulice Papírová, Lucemburská, Růžová, Na Ladech a budova soudu, ve spodní části pak Široká ulice. V kdysi celistvé liberecké čtvrti se mimo jiné narodil i nejznámější český komik Vlasta Burian.

Návštěvník Liberce tam ale nenajde jedinou připomínku, přestože jde o jednoho z nejslavnějších rodáků. "Do budoucna by na tom mohlo město úžasně stavět a mohlo by i díky tomuto rodákovi čtvrť, potažmo celé město oživit," nastínil architekt Jiří Janďourek.

Název sdružení odkazuje k tomu, co zatím 'zbylo' z typické liberecké čtvrti utvářené především v 19. století. Dnes celá část města v těsném sousedství výstavního centra působí, jakoby se tu čas zastavil před desítkami let.

Na žalostném stavu se podepsali komunisté i popřevratová doba. Domy se tu bouraly tak, že dnes z původní zástavby zbyla jen torza a kdysi celistvé ulice vypadají jako zuby vylámané z pily.

Málokdo místo považuje za atraktivní a chtěl by tam bydlet. Domy navíc desítky let nikdo cíleně neopravoval. To by nové sdružení rádo změnilo.

"Celé území nabízí úžasné možnosti vybudovat tam skutečnou čtvrť, kde se budou lidé rádi procházet a budou tam chtít bydlet. Městská část má totiž kouzlo, jen je zanedbaná. Chceme, aby městu začalo na této části záležet," doplnil předseda sdružení Hůlka.

Chceme do ostudné části Liberce vrátit život, touží architekti

Proměnou cenného území ve skutečnou městskou čtvrť s ulicemi, dvory, náměstíčky a především bytovými domy s kavárnami nebo službami v přízemí, které jsou citlivě zasazené do celé lokality, se před časem zabýval absolvent liberecké architektury Jiří Žid.

Jeho precizní studie mu vynesla první místo v soutěži diplomových prací pořádané Českou komorou architektů. Navrhl, jak do ostudné části města znovu vrátit život. Občanské sdružení ji chce dál rozvíjet.

"Zatím je to bohužel tak trochu území nikoho, má ale ohromný potenciál a je výborná k bydlení," nastínil Žid.

"Tato čtvrť by se mohla stát opravdu jedním z mála městských míst Liberce. Se zahradami, terasami, živlem řeky. Tohle Liberec skutečně uprostřed centra nemá. Kromě hlavního náměstí se chová strašně neměstsky," domnívá se architekt Jiří Janďourek.

Studie Jiřího Žida by se dala například použít jako podklad pro zpracování regulačního plánu. Občanské sdružení chce své vize představit městu a veřejnosti. Výstavami nebo besedami.