Zdeněk Král a jeho dům v Bílém Kostele rok po ničivých povodních. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Rok po povodni má sucho jen v místnosti, kterou musel postavit znovu

  • 0
Nejsušší místnost v domě Zdeňka Krále z Bílého Kostela je ta, kterou mu před rokem vzala rozvodněná Lužická Nisa. Museli ji postavit znovu. V ostatních místnostech v domě necelých deset metrů od řeky je i rok po povodni stále ještě vlhko.

"Ještě jedna povodeň a jsme v naší ulici bez ženských. Všechny tvrdí, že když přijde ještě jedna povodeň, tak se odstěhují. Když před několika dny vytrvale pršelo a voda v Nise stoupala, začala manželka hned nosit věci do prvního patra," říká devětačtyřicetiletý policista.

Dům Zdeňka Krále těsně po povodních

Zdeněk Král byl jedním z tisíců lidí, které v Libereckém kraji zasáhla 6. a 7. srpna 2010 ničivá povodeň. V předsíni ukazuje na omítce stále viditelnou mokrou čáru. Z vody by mu tenkrát vyčuhovaly jen vlasy.

"Najednou bylo v kuchyni patnáct centimetrů vody. Pochopili jsem, že je zle. Vzali jsem psy, přeběhli po lávce na druhou stranu Nisy a odjeli ke známým do Chrastavy," vzpomíná Král.

Když se v neděli vrátili, byl předek domu pryč. Před domem zel kráter o průměru osm metrů, hluboký skoro dva metry. Jako by tam spadla bomba.

"Ani jsme nebrečeli, jen jsme na tu zkázu civěli," říká muž. Dodnes oceňuje rychlý zásah firmy Syner. Ještě v neděli jim podepřela strop a střechu v utržené části domu.

Co přinesla voda dobrého: solidaritu a modrého kocoura

Královým udělala povodeň škodu za 750 tisíc korun. Měli však na rozdíl od mnoha jiných štěstí, protože měli dům proti povodni pojištěný a dostali přibližně polovinu částky zpět. Další peníze získali od známých i úplně neznámých lidí, sbírku udělali i kolegové z práce. Dům si opravují sami.

Povodeň v Bílém Kostele 7. srpna 2010

"Po povodních jsem si uvědomil, že to s lidmi není tak špatné. Když se něco podělá, dokáží si pomáhat. U nás například loni pracoval deset dní jeden kolega policista ze Semil. Vzal si na to dovolenou," říká Král. Solidarita je tak podle něj jedna z těch nejúžasnějších vzpomínek, které v něm loňské povodně zanechaly.

"Myslím, že to byl pan prezident, kdo řekl, že stavět domy v zátopových oblastech není moudré. Nebyl sám. Z Prahy se jim to mluví. My jsme si ale ten dům nepostavili, my ho koupili a chceme tady žít. Jen si musíme zvyknout, že voda zas může přijít a podle toho se zařídit," poznamenal Král.

Do spodních pater tak dal jen pár kusů lehkého nábytku, aby ho mohl v případě potřeby rychle vynést. Nyní staví kuchyňskou linku z cihel, aby ji voda neodnesla. "Vytáhnou se šuplíky s příbory a nádobím, a je to," ukazuje Král.

Povodně Královým připomíná i britská modrá kočka, která si hraje na dvoře. "Pomáhaly nám tady holky z Adry a bylo jim nás líto. Jedna slíbila, že až bude mít jejich kočka mladé, tak nám přiveze kotě. Mysleli jsme, že na to zapomněla, ale pak se tady zničehonic objevila. Sousedce dala kočku a nám kocoura. To bylo fakt milé," dodává Král.