Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Romské sdružení vydávalo falešné faktury, pachatelé vyváznou bez trestu

  • 32
Za falešné faktury i další pochybení prošetřovala policie Liberecké romské sdružení, podezřelé z trestného činu poškozování finančních zájmů Evropského společenství. Po více než dvou letech je zřejmé, že se nikdo ze členů sdružení před soud nedostane.

Policie totiž zastavila trestní stíhání. Nepodařilo se prokázat vinu konkrétním lidem.

"Trestní stíhání bylo zastaveno, protože nebylo prokázáno, kdo spáchal trestný čin. Potvrdilo se, že někým spáchaný byl, ale nevíme kým. Nemáme důkazy ke konkrétním osobám," vysvětlil důvod odložení případu krajský státní zástupce Miloš Klátik.

U některých faktur měli vyšetřovatelé za to, že byly falešné. "Bohužel nevíme, kdo měl podíl na tom, že se objevily. Sdružení mělo velký počet osob a nemůžeme nikoho označit," doplnil státní zástupce Klátik.

Trestní oznámení na Liberecké romské sdružení podal krajský úřad v únoru 2012. Měl podezření, že se sdružení dopustilo dotačního podvodu.

Reagoval tak na zjištění ministerstva práce a sociálních věcí, jež při kontrole odhalilo desítky pochybení.

Sdružení bylo součástí programu na podporu služeb sociální prevence a od kraje na svoji činnost vyčerpalo více než 25 milionů korun.

Ministerstvo poukázalo přinejmenším na nehospodárné nakládání se svěřenými penězi. Kontrola mimo jiné odhalila, že pracovníci nevedli například ani žádnou dokumentaci toho, s kým se setkali.

Nebylo dokonce ani jasné, kolik romských dětí vlastně navštěvovalo nízkoprahová centra v Hrádku nad Nisou či Tanvaldu.

Kontrola také zjistila, že si vedoucí projektu půjčoval auta pro činnost sdružení od firmy, s níž byl přímo personálně propojen.

Za pronájem zaplatili tisíc, kraji naúčtovali čtyřiadvacetkrát tolik

Sdružení také za pronájem budovy v Tanvaldu platilo tisíc korun ročně, kraji ale přeúčtovávalo nájem 24 tisíc korun.

Zpráva ministerstva mimo jiné poukázala i na neúměrně vysoké hrubé mzdy některých pracovníků.

Například nejméně jedna z pracovnic pobírala měsíčně 99 tisíc korun hrubého. Jiní pracovníci pobírali platy 50 tisíc korun.

Co na to bývalé vedení kraje? "Můžeme si myslet, že průměrný plat sociálního pracovníka je dvacet tisíc, a ne padesát nebo devadesát tisíc, ale v rámci projektu jim to nikdo nezakázal," hájil se tehdejší krajský radní pro sociální oblast Pavel Petráček.

Celkem mělo Liberecké romské sdružení podle smlouvy dostat do roku 2013 asi 43 milionů korun.

K dalším penězům se už sdružení nedostalo, krajský úřad v souvislosti s kontrolou další spolupráci ukončil. "Se závěry kontroly nesouhlasíme. Předali jsme to právníkům, aby nám poradili, jak dál ve věci pokračovat," uvedl tehdy Miroslav Kotlár, předseda sdružení.

Miroslav Kroutil, který měl na krajském úřadě na starosti projekt rozdělování peněz na sociální péči, byl přesvědčen o tom, že vinu neslo tehdejší vedení kraje. Sdružení prý málo kontrolovalo.