Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Betonový válec a v něm schodiště. Harrachov bude mít novou rozhlednu

  8:20aktualizováno  8:20
Už za dva roky se může turistům, ale i lyžařům v Harrachově naskytnout nový pohled. Při výjezdu lanovkou na Čertovu horu, v blízkosti horní stanice lanovky, je čeká nová rozhledna: betonový tubus s ukrytým schodištěm.

Plánovaná podoba nové rozhledny v Harrachově - betonový tubus s ukrytým schodištěm. | foto: Euroregiobn Nisa

Doplní tak prozatím jedinou rozhlednu v Krkonoších, kterou nechal v roce 1892 na vrchu Žalý postavit z kamene hrabě Harrach.

Stane se také konkurentem nedaleké horské vísky Příchovice, kde se tyčí hned dva turisticky lákavé cíle: rozhledna Štěpánka, která na vrchu Hvězda v nadmořské výšce 959 metrů vyrostla podobně jako ta na Žalém už v roce 1892.

Doplňuje ji naopak jedna z nejmladších v zemi, postavená v roce 2013. Je ze dřeva, dostala jméno Maják a je spjata s památkou na největšího mýtického Čecha - Járu Cimrmana.

Ostrý projekt na harrachovskou rozhlednu se má předkládat až na podzim příštího roku. Do té doby by měla být známa i definitivní výška rozhledny.

„Především co se týká výšky, musí proběhnout příslušná jednání s krkonošským parkem,“ říká Lenka Stehlíková z odboru cestovního ruchu harrachovské radnice.

Harrachov, který stavbu teprve druhé rozhledny v našich nejvyšších horách inicioval, věří, že vyhlídka na Čertově hoře v nadmořské výšce 1 020 metrů bude dalším důvodem, proč by turisté mohli město navštívit, a vhodně doplní už stávající nabídku.

Vyhlídková věž vyjde skoro na 7 milionů

Vyhlídková věž, na kterou Harrachov přispěje asi milionem korun, přijde celkem na 6,7 milionu a stane se součástí obřího turistického projektu na česko-polských hranicích.

Takzvaná česko-polská hřebenovka obnoví slávu podobného projektu už z roku 1902, kdy vedla turistická trasa přes Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Lužické hory, Ještědský hřbet a Jizerské hory do Krkonoš, odkud pokračovala přes Broumovsko, Orlické hory a Kralický Sněžník až na Praděd.

„Celková délka státních hranic České republiky s Polskem je 762 kilometrů, přičemž česko-polská hřebenovka z toho bude zaujímat 501 kilometrů. Do projektu je zahrnuto hlavní přírodní dědictví horských oblastí od Jizerských hor až po Jeseníky,“ přibližuje projekt šéf Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník.

Zároveň tvrdí, že hlavním cílem obnovení Modré hřebenovky (původní Blauer Kammweg měřila dokonce 800 kilometrů) je využití přírodních zdrojů této oblasti, které by měly přivést turisty a zvýšit zaměstnanost.

Dokončení projektu je naplánováno na rok 2020, měl by přijít zhruba na 12 milionů eur (330 milionů korun). V letech 2015 až 2018 vyrostou na trase hřebenovky rozhledny a vyhlídkové věže. Celkem to bude jednadvacet rozhleden, z nichž osm bude stát na polské straně.

Jen v Libereckém kraji jich vznikne pět. Měly by se nacházet v katastru obcí Albrechtice v Jizerských horách, Harrachov, Bílý Potok, Chrastava. Tou pátou bude speciální rozhlednový naučný a horolezecký park na vrchu Stráž v Rokytnici nad Jizerou.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Víkendový festival Mácháč 2017.
Na taneční festival k Máchovu jezeru vezli dealeři stovky tablet extáze

Dvě stovky tablet extáze měli u sebe dva muži z Ašska, kteří se vypravili na víkendový festival taneční hudby Mácháč 2017. Každý z nich měl u sebe sto kusů...  celý článek

Městské muzeum Špitálek ve Frýdlantě.
Výstava promluví k návštěvníkovi, provede ho středověkým tržištěm

Expozice v městském muzeu Špitálek ve Frýdlantě projde výraznou obnovou. Pomůže ji k tomu téměř jeden a půl milionu korun, které získá jak z Evropské unie, tak...  celý článek

Jediným místem v Česku s dlouhodobým výskytem vlka jsou Beskydy.
Vlci poprvé útočili na Frýdlantsku, kraj platí rekordní odškodné

Historicky zatím nejvyšší odškodné za napadené a sežrané ovce vyplatil Liberecký kraj chovatelce z Jindřichovic pod Smrkem. Téměř 74 tisíc korun získala za 37...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.