Plánovaná podoba nové rozhledny v Harrachově - betonový tubus s ukrytým...

Plánovaná podoba nové rozhledny v Harrachově - betonový tubus s ukrytým schodištěm. | foto: Euroregiobn Nisa

Betonový válec a v něm schodiště. Harrachov bude mít novou rozhlednu

  • 5
Už za dva roky se může turistům, ale i lyžařům v Harrachově naskytnout nový pohled. Při výjezdu lanovkou na Čertovu horu, v blízkosti horní stanice lanovky, je čeká nová rozhledna: betonový tubus s ukrytým schodištěm.

Doplní tak prozatím jedinou rozhlednu v Krkonoších, kterou nechal v roce 1892 na vrchu Žalý postavit z kamene hrabě Harrach.

Stane se také konkurentem nedaleké horské vísky Příchovice, kde se tyčí hned dva turisticky lákavé cíle: rozhledna Štěpánka, která na vrchu Hvězda v nadmořské výšce 959 metrů vyrostla podobně jako ta na Žalém už v roce 1892.

Doplňuje ji naopak jedna z nejmladších v zemi, postavená v roce 2013. Je ze dřeva, dostala jméno Maják a je spjata s památkou na největšího mýtického Čecha - Járu Cimrmana.

Ostrý projekt na harrachovskou rozhlednu se má předkládat až na podzim příštího roku. Do té doby by měla být známa i definitivní výška rozhledny.

„Především co se týká výšky, musí proběhnout příslušná jednání s krkonošským parkem,“ říká Lenka Stehlíková z odboru cestovního ruchu harrachovské radnice.

Harrachov, který stavbu teprve druhé rozhledny v našich nejvyšších horách inicioval, věří, že vyhlídka na Čertově hoře v nadmořské výšce 1 020 metrů bude dalším důvodem, proč by turisté mohli město navštívit, a vhodně doplní už stávající nabídku.

Vyhlídková věž vyjde skoro na 7 milionů

Vyhlídková věž, na kterou Harrachov přispěje asi milionem korun, přijde celkem na 6,7 milionu a stane se součástí obřího turistického projektu na česko-polských hranicích.

Takzvaná česko-polská hřebenovka obnoví slávu podobného projektu už z roku 1902, kdy vedla turistická trasa přes Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Lužické hory, Ještědský hřbet a Jizerské hory do Krkonoš, odkud pokračovala přes Broumovsko, Orlické hory a Kralický Sněžník až na Praděd.

„Celková délka státních hranic České republiky s Polskem je 762 kilometrů, přičemž česko-polská hřebenovka z toho bude zaujímat 501 kilometrů. Do projektu je zahrnuto hlavní přírodní dědictví horských oblastí od Jizerských hor až po Jeseníky,“ přibližuje projekt šéf Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník.

Zároveň tvrdí, že hlavním cílem obnovení Modré hřebenovky (původní Blauer Kammweg měřila dokonce 800 kilometrů) je využití přírodních zdrojů této oblasti, které by měly přivést turisty a zvýšit zaměstnanost.

Dokončení projektu je naplánováno na rok 2020, měl by přijít zhruba na 12 milionů eur (330 milionů korun). V letech 2015 až 2018 vyrostou na trase hřebenovky rozhledny a vyhlídkové věže. Celkem to bude jednadvacet rozhleden, z nichž osm bude stát na polské straně.

Jen v Libereckém kraji jich vznikne pět. Měly by se nacházet v katastru obcí Albrechtice v Jizerských horách, Harrachov, Bílý Potok, Chrastava. Tou pátou bude speciální rozhlednový naučný a horolezecký park na vrchu Stráž v Rokytnici nad Jizerou.