Na slavnostní otevření rozhledny na Smrku zavítala před deseti lety spousta turistů.

Na slavnostní otevření rozhledny na Smrku zavítala před deseti lety spousta turistů. | foto: Roman Čejka, MF DNES

Z rozhledny na Smrku se turisté rozhlížejí do tří zemí už deset let

  • 1
Deset let uplynulo o víkendu od chvíle, kdy byla na Smrku, nejvyšším bodě Jizerských hor, ve výšce 1 124 metrů nad mořem znovuvztyčena rozhledna. Nahradila původní dřevěnou, která se kvůli neúdržbě rozpadla na konci padesátých let minulého století.

"Během uplynulých deseti let se díky rozhledně stal Smrk skutečnou dominantou naší krajiny a je magnetem pro návštěvníky zblízka i zdaleka," uvedl starosta Nového Města pod Smrkem Pavel Smutný.

Od té doby, co byla rozhledna, z níž je vidět do Polska i Německa postavena, odhalili v její blízkosti další pamětihodnosti a zajímavosti pro turisty.

"Obnoven byl například Körnerův pamětní kámen či Jomrichův kříž, nově vztyčen byl i Tabulový kámen, který zanikl již v dávných dobách. Blízko věže je také dřevěná plastika ducha Jizerských hor a bylo označeno několik horských toků," upozornil starosta Smutný.

O stavbu nové rozhledny na Smrku se zasloužil velkou měrou starosta Nového Města pod Smrkem Karel Jeřábek, který zemřel v roce 2009.

"V letech 1996 až 2002 byl starostou Nového Města pod Smrkem. Založil Společnost pro obnovu rozhledny na Smrku. Díky nadšení a vytrvalosti se Karlu Jeřábkovi a jeho spolupracovníkům podařilo dotáhnout stavbu rozhledny na vrcholu Smrku do zdárného konce," píše se v knížce Smrk - hora předalekých rozhledů, kterou vydala radnice k desátému výročí rozhledny v libereckém Nakladatelství Polda.

Své jméno získal Smrk díky tomu, že Valdštejn, velký Frýdlanťan, nechal po hraničním sporu se slezským sousedem, hrabětem Schaffgotschem, připevnit na jednom z vysokých smrků tabuli se svým erbem a letopočtem 1628.

Podle posledních bádání první rozhledna na Smrku měla stát již v roce 1858. Se stavbou dvacet metrů vysoké rozhledny, jejíž zbytky byly na vrcholu patrné ještě v šedesátých letec minulého století, se začalo v roce 1891. Stavěli jí místní tesaři Fritschovi.

Na vrchol vedlo 96 schodů, nahoře byla později přistavěná malá budka, poskytující návštěvníkům ochranu před počasím. Po válce se o rozhlednu nikdo nestaral, a proto spadla.

"Kdo porovnává fotografie Smrku staré deset let se současnými, ten se nestačí divit. Jak povyrostl les a jak se mnohé, a nejen na vrcholu hory, změnilo. A především k dobrému. Ještě na přelomu tisíciletí bylo temeno hory planinou, z níž čnělo jen pár původních, většinou odumřelých stromů," řekl k výročí nové rozhledny editor knihy Smrk - hora předalekých rozhledů Karel Nádeník. Kdo tam byl předtím i dnes, tak ví, jakou má pravdu.