Na Liberec mám samé příjemné vzpomínky, říká hvězda Benátské Zagorová

  • 0
Před publikum na libereckém festivalu Benátská! předstoupila vůbec poprvé. Její vystoupení sledoval dav lidí, mezi nimi i náctiletí návštěvníci. A i když její písně byly hitem v době, kdy ještě nebyli na světě, znali slova nazpaměť. Hana Zagorová byla atmosférou koncertu okouzlena: „Na Benátskou budu vzpomínat hodně, hodně dlouho.“

Jaký máte z vystoupení pocit? Čekala jste takové přijetí? Neměla jste z festivalového publika obavy?
Ne, mám z toho velmi příjemný pocit. Od prvního okamžiku bylo poznat, že tu jsou lidé, kteří se chtějí bavit a já jsem moc ráda, že jsem se jim strefila do vkusu, že to byly písničky, které znali a zpívali si je. Festivalové publikum pro mě není zase tak neznámé, před třemi týdny jsem vystoupila na Vysočina festu, takže nějaké zkušenosti mám. Ale abych výběr písniček speciálně upravovala pro festival, to ne.

Je zajímavé, že vaše písničky si pobrukovali i velmi mladí lidé. Jak si vysvětlujete, že ty texty znají?
Já nevím, také se na to pořád ptám, protože to je nemohli učit rodiče, spíš prarodiče. V rádiu je zas tak často slyšet nemohli, aby si texty zapamatovali, ale mám z toho obrovskou radost. Víte, možná je to tím, že v dnešní složité době je hlad po písničkách, které jsou veselé a o lásce. Takových teď zpívám opravdu nejvíce.

Hana Zagorová (Benátská!, Liberec, 30. července 2016)

Vraťme se trochu do minulosti. Pamatujete si na rok 1975, kdy jste v Liberci natáčela klipy k písničkám Zima, zima, zima, zima a Asi asi? V té druhé jmenované jste se procházela Pražskou ulicí, kde v té době ještě jezdily tramvaje.
Ano, na to si vzpomínám velmi dobře. V Liberci jsme byli asi týden a natáčeli recitál Zaváté studánky. Mám na to hrozně krásné vzpomínky. Dokonce si pamatuji, že se tehdy domlouvalo, aby nás tramvajáři nechali projít. Jedno z mých prvních vystoupení bylo i na Libereckých výstavních trzích. To si dokonce vybavuji i ty pletené šaty, které jsem měla na sobě. Dá se říci, že Liberec mám spojený jen s příjemnými vzpomínkami a teď po Benátské se k nim přidá další.

Museli vás organizátoři hodně přemlouvat, abyste na nabídku vystoupit na festivalu kývla?
Ne, vůbec, věděla jsem, že se budu vracet v té době se Štefanem (Štefan Margita, manžel, pozn. autora) ze Španělska do Prahy, protože Štefan má příští týden velké narozeniny a přijede celá jeho slovenská rodina, takže jsem na nabídku kývla a udělala jsem moc dobře. Ale nemyslím, že se ze mě teď stane nějak častý host festivalů, protože přes rok hodně pracujeme, máme se Štefanem vyhrazené léto pro sebe a odpočinek.

A na co se mohou vaši fanoušci těšit po prázdninách?
Na novou desku, která bude pokřtěná šestého září, v pražské Lucerně, protože to je den mých narozenin. Těším se moc. Na desce se objeví třináct novinek. Když Supraphon rozhlásil, že budu dělat desku, tak se ozvali autoři, což je báječné a ta nabídka byla dvakrát tak velká, než se na desku vejde. Vyšlo to nakonec tak, že tam bude většina mladých autorů, se kterými jsem ještě nikdy nepracovala, třeba Radůza, Ondra Brzobohatý, Michal Hrůza, Vypsaná Fixa. Jsou to krásné písničky.